Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno...
14. 05. 1999
0
0
1293
Autor
Jarka
Sluneční paprsek
pronikl lehce
mezi stáhlými žaluziemi,
letní rosa,
co studí bosé nohy
se plazí tiše při zemi
a plní kalíšky květů
jiskřivými kapkami
a sladkostí letních rán...
Bílá mlha
se zvedá tiše z údolí
a les zůstal odkrytý a sám...
Ranní slunce
se s úsměvem protáhlo,
já klaním se rozehřátému zlatu,
bílé obláčky
na houpačkách vánku,
jako když natrháš na kousky vatu...
na houpačkách vánku.. ach ne.. ach jo..
rána jsou krásný.. rána jsou strašný..
plnými doušky sladkosti mlhy pomalu se dusím..
rána jsou krásný.. rána jsou strašný..
plnými doušky sladkosti mlhy pomalu se dusím..
No, k ráno mívám teda většinou horší pocity (rád si spím), ale v poslední době si vždycky vzpomenu na Písmáka a hned se mi líp jde do práce... Díky vám.
bývaly doby, kdy po probdělé noci první paprsky slunce a nesmělý ptačí zpěv vlévaly pokoj do mé duše