Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLITANIAE AMATORIAE - opraveno
07. 08. 2003
1
0
974
Autor
Bukin
Milenko tichých večerů,
v nichž Tvá slova utichnou,
přesto rozeznějí touhy citeru,
její tóny mou duši proniknou.
Milenko nocí temných,
kdy sama jediným jsi světlem,
jenž přikrývá každičký hřích
a hýčká mne Svým teplem.
Milenko jasné půlnocí
jíž starý den v nový se hrouží,
teď není už pomoci
těm, kteří po sobě touží.
Milenko ryčných kuropění,
která tě z lůžka zvednou,
však zbývá chvíle do rozednění
a chce se umřít, umřít ještě jednou.
Milenko dlouhých rán,
kdy vzdáváme se sebe
a vztyčen kříže slasti trám,
se zemí váže nebe.
Milenko žhavých dnů,
v nichž shoříme Ty i já,
oběti šíleného snu,
který zase znovu se zdá.
Milenko každé vteřiny,
která dýl než hodina trvá,
v ní rozestýlám květiny
a šeptám: Milenko, milenko má....
v nichž Tvá slova utichnou,
přesto rozeznějí touhy citeru,
její tóny mou duši proniknou.
Milenko nocí temný
kdy sama jediný
jenž přikrý
a hýč
Milenko jasné půlnocí
jíž starý
teď není už pomoci
těm, kteří po sobě touží.
Milenko ryčný
která tě z lůžka zvednou,
však zbý
a chce se umřít, umřít ještě jednou.
Milenko dlouhý
kdy vzdáváme se sebe
a vztyčen kříže slasti trám,
se zemí váže nebe.
Milenko žhavý
v nichž shoříme Ty i já,
oběti šíleného snu,
který zase znovu se zdá.
Milenko každé vteřiny,
která dý
v ní rozestý
a šeptám: Milenko, milenko má....