Včely

V hlavě myšlenek jsou miliony,
každá stá je zase první,
a první poslední...

Nepřestávají se rojit jako včely z úlu,
létají kolem a zlostně mě bodají
do slabin a do podpaží...

Nezastavím je, nemůžu, a neumím,
a přes to to pořád zkouším.
Jen přívaly slz mi pomáhají je odehnat.

Chtěla bych být malá, maličká,
abych se ti mohla ukrýt do dlaní,
abys mě obejmul a už nikdy nedal, nepustil...

Krčím se v koutku světa
a vím, že se tam už nikdy neschovám
že už ti nevěřím, že už prostě nemůžu...

Pochyby z tvé hlavy se přestěhovaly ke mně,
zvětšili se při čekání na tvé "rád",
Jsou z nich včelky, které  bzučí všude...

A ty? jen tiše ukryt v temnotě své duše mlčíš.
Protože mě miluješ, protože mě nenávidíš, protože sám nevíš,
jestli bys už konečně vědět měl....