Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když píšu...

11. 08. 2003

1555

Autor

Lomarinka

Když píšu, je mi krásně.
Skládat básně
čistí moji duši...,
od temnoty,
od přízraků,
od zázraků.
Usmívám se a to mi (prý) sluší.

Rozhodně víc, než když se mračím.
A tak píšu, seč to stačím
o všem, co mou mysl svírá.
O bolesti,
o Tobě,
o zlobě,
o všem, co umírá i neumírá.

A toho je hodně, naštěstí.
Aspoň se zbavím bolesti.
V myšlenkách přesto zůstávám
dál od ráje,
hlavou u nebe,
stále u Tebe.
Naději poslední si však nalhávám...

Elwisek

11. 03. 2005

Dát tip

takový rychlá a přitom pěkná..

Patafista

02. 09. 2003

Dát tip

Piš a piš krásně, nepřestávej skládat svoje básně! A s pročištěnou duší, s úsměvem (který ti sluší), pošli všechny do háje, vykroč do ráje... ....a potkej štěstí. :-))

MATHEW jetak napsana schvalne a taky mi nepripada zbytecna, ale ja se nepocitam co do nazoru kritiky;o)) REVION + SAKURKA dekuji Vam... JARGON ten konec je jen horko-sladka prichut naivity, doufani a zoufani... Pokud to bude jinak, moc rada Vam o tom napisu;o), ale zatim je to tak jak to ma byt:o( Taky dekuji...

Jargon

18. 08. 2003

Dát tip

pekny, krasny, trosku smutny, ale od srdce. jen by me zajimalo proc je v tom konci tolik pesimismu, vzdyt v zivote se to muze vzdycky zmenit v lepsi konec. at je to jak chce, nadeje umira posledni a to i tehdy, kdyz je to v danou chvili k neuvereni...