Konec štěstí

Mé oči řvou a brečí,
Ty už budeš jen "něčí",
a já budu zase smutně sám,
své srdce Ti má lásko dám,
už ho víc potřebovat nebudu,
za žádnou už více nepudu

Já chtěl přece jenom Tebe,
teď mi zbylo jenom nebe,
a já budu jednou z jeho hvězd,
Ty zas v jednom z mnoha měst,
má láska bude však jak věčný plamen,
shoří v něm i ten nejtvrdší kámen

V srdci svém Tě budu mít,
v nocích budu stále bdít,
své místo vedle Měsíce,
Tvé oko mě snad spatříce,
štěstí bez Tebe mé srdce nemá,
lásku už mi nikdo nikdy nedá

---