Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDlouhá chvilka neveselá
17. 05. 1999
0
0
1907
Autor
Tanizaki
Hodiny bijí zadnice času
Stále jen lenošíš! Hledáš jen krásu!
Vzdávám se očima...
---
Žiletka vyhrála chloupek na noze.
Žíly si žijí vlastním životem.
Byl bys ochoten je prohrát?
A žaludek játra srdce a plíce?
Odstřižený kousek nehtu?
Já to pak všechno smetu
pečlivě prohnětu
Smíchám...:
se soucitem v duších vojáků
se strachem topících se tyranů
se smůlou šťastných stromů
a s citem s tím citem ubohých bohů
A z toho...z toho pak postavím horu
Té hoře (ó hoře!) dám jméno
NADĚJE anebo....Cože?...
A pod křidélka zapomnění
ji vezme Jeho Jasnost Ráno
(Hořké Snění)
Sakryš Tanizaki - to už je nějakýho meteriálu !
Z těch pánů nademnou by vznik chlap jak hora! Mohl bych si tam někdy přijet zasáňkovat ?
(myslim jako v zimě, když hory spí) :-)
Z těch pánů nademnou by vznik chlap jak hora! Mohl bych si tam někdy přijet zasáňkovat ?
(myslim jako v zimě, když hory spí) :-)
Andrej Vojtěch
19. 05. 1999
Zajímavé. Zvláštní.Depresivní, ale s nadějí - té hoře (hoře!) CO že?! To ráno. Znám. Hořké snění těhto rán (a jejich ran). Skřeků vran....když jsi sám...