Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVize
19. 08. 2003
1
0
1394
Autor
Perdita
Viděla jsem propast,
hlubokou a černou,
páchnoucí a špinavou.
Na bahnitém dně
v křečích a bolesti
z prohnilých zbytků
a z masa bez kostí
zdvíhaly se lidské ruce.
Prosily a žadonily,
natahovaly se pro slunce,
které nevyjde
a nezrodí se
nad hnilobnou propastí
se zahnívající úzkostí
ty ruce bez těl
ohlodané červy života.
ShadowDancer
24. 08. 2003
katugiro. To máš pravdu, nejen dekadence vyrůstá z hniloby - jak by k tomu přišel chudák kompost?
líbí se mi ta atmosféra - není to nijak složité, ale má to hloubku * a klub
ti cervy zivota me trosku drhnou...malinko jinak by to chtelo ukoncit...muj nazor...jinak se mi to libi