Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVdovičky
24. 08. 2003
1
0
656
Autor
Hanqa
Pěšinkou mezi kříži,
vstříc žalům, jež je tíží,
vzpínaly se dvě vdovy,
rámě v rameni,
kámen na kameni,
slzy dosud prýští....
Cestou k náhrobku,
zatíženému mými jmény,
nedalo mi spatřit znovu obě ženy...
Ohlížím se
za elegickým párem,
v dychtivé touze zahlédnout
alespoň v dálce jejich záda...
Ve stínu mezi rovy,
líbaly se dvě vdovy,
tak jak se patří
a jak to církev nemá ráda.
Cestou k náhrobku,
zatíženému mými jmény...
To je poněkud nesmysl, že? Nebo jsem to nepochopil. Také si moc nedovedu představit "rámě v rameni".
Že by dvě vdovy po smrti svých manželů zjistily, že jsou vlastně lesbického zaměření? To mi z toho totiž vchází. Pak ovšem pochybuji, že by šly vstříct na hřbitov žalům, které je tíží, když jsou evidentně plné vášně jedna ke druhé. A že se zrovna tento druh lásky církvi nelíbí, to je nad slunce jasné. Předeveším té katolické se to nelíbí, ale ona žádná církev není tomuto zrovna nakloněna.