Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední
29. 06. 2000
2
0
1048
Autor
Semis
Času je míň, než se včera zdálo
Dřív jsem chtěl víc, teď mi stačí málo
Já chtěl víc, ale blíží se rozednění
a ty pomalu spíš u mě na rameni
Musím ti říct, že jsem upřímně nemiloval
a do první lásky jsem všechno schoval
do jediné lásky, která tu na mě zbyla
schoval jsem víc, než kdy pochopila
Až za pár dní všichni sejdete se
ať je vás víc, to pak líp se snese
Ať je vás víc, než se včera zdálo
Ať je vás hodně, anebo ať je vás radši málo
Proč zrovna já jsem ten jeden ze sta
chtěl jsem svůj klid, svedla mě jiná cesta
Já chtěl svůj klid, ale blíží se rozednění
A ty pořád spíš u mě na rameni
Ať potichu zní známá melodie
co slyší jen ten, kdo ji nepřežije
Co slyší jen ten kdo dny trávil v lesích
tak mi zahrajte prosím tu píseň
snad někdo vzpomene si
snad někdo vzpomene si
.
.
.
Tesklivě tklivé.
Napadá mě, asi náhodou:
"Ne, já nelituji minulosti,
od života nic již nečekám,
hledám klid a toužím po volnosti,
usnout, zapomenout, zůstat sám."
Lermontov
No po přečtení prvních dvou veršů jsem si řikala zase jedna klasicky hezká.
Ale dál je tvoje a je dobrá. Tedy vlastně nečekaně dobrá.