Pouto labuti

Pouto labutí

Netop sve problemy,

podej mi ruku,

neboj se milacku

bolestnych zvuku.

Litoval bys,

ze zivoz sis vzal,

zes bohu na nebesich

starosti dal.

Neboj se zitrka,

neboj se osudu.

podej mi ruku!

Ja zlobit se nebudu.

Nechapes snad moje slova?

Jsem verna jako labute.

Nez bych byla vdova,

najdu v jedu sladke prichute.

Ted chut zit se v tobe vzbouzi,

ted prece nesmis snit.

Podas mi taky ruku v nouzi,

az budu zemrit chtit?

Ale nepodals mi ruku pomoci,

Dabel mi te vzal,

podlehl si v nemoci

i kdyz jak lev ses pral.

Ty jsi mrtvy,

ja budu brzy taky

a nad budovou vysokou

sebehly se mraky.

Chtaji mou smrt videt?

Ptam se sama sebe.

Snad budu v nebi stastna,

vzdyt uvidim tam Tebe!

Ale ja vim,ze ztoupam vzhuru,

ze nejdu do nebe.

Ale mam-li zemrit,

zemru z lasky a to pro Tebe!