Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeviditelná
15. 09. 2003
3
0
779
Autor
Perseus
Neviditelná
Sedím u klavíru sám
a hraji tichou podivnou melodii.
Chybí tu orchestr,
chybí tu další dvě ruce,
chybíš tu ty.
Kladívka jemně hladí struny.
Prsty se míhají.
Cosi se ukrylo pod křídlo klavíru.
Není to domněnka,
není to hra stínů,
není to láska?
Prostor je naplněn hudbou a vůní.
Někteří pochybují o mém psychickém zdraví
a já hraji dál tu melodii ze snů.
Kde je ta dívka?
Kde je můj rozum?
Kde je ten čas marněný snahou?
Jen starý klavír mi rozumí.
No?! Tak je také možné si to vykládat:)) Smetí plave na hladině, ale kdo chce perlu, musí se potopit!!!
sakra, vylila jsem si kafe, jak jsem to hledala.
Jen starý klavír .....
není to láska ?
jak mám vědět, jestli jsem si to přečetla všechno ?
Mám pochybovat o svém psych.............?
Někdo toho najde víc a někdo míň. Občas se totiž, když se nedíváš, přehazují písmenka:)