Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStmívání
17. 09. 2003
0
0
643
Autor
Kati
Stmívá se v ulicích
s nocí přichází i klid
světla lamp
probouzí mou melancholii
pro dnešek hlásím konec
všem přetvářkám
a jsem to zase já.
Není to snadné
sama sebou být
nebát se bolesti a uvěřit
těm, co potkávám
ale sotva je znám.
Navěky sama
to osud zřejmě určil mi
snad lepší to tak je
že nemusím se bát
nikdo nebude mě milovat
ale taky nikdo
nezpůsobí bolest mou...
Jak tu někdo někde již napsal - kašli na rýmy a zkus tomu rozpustit vlasy... Pocit chápu, ale ta snaha o rýmy to sráží...
Piš dál...
(Jo, jaký nezpůsobí bolest, když už teď trpíš tím "navěky sama"?)
nápad se mi velmi líbí, akorát mi to tam občas kazí snaha rýmovat, možná, že to snaha neni, ale určitě řekneš, že je to tak lepší, než snad lepší to tak je, je to takový moc šroubovaný. Možná to zkus malinko přepracovat, ale taky to klidně neber, je to jen takovej můj postřeh, no.