Givíček

                         GIVÍČEK

Je to malý chlupatý,třese se to v košíčku

má to vlhký čumáček říkají mu Givíčku.

Už je ráno,venku svítá

a Givíček po baráku lítá.

Páníčkovi do postele skočí.

Trhá,trhá vztek mu čiší z očí.

Páníček je v posteli,

pejsánku si v prde..

Celý svět se nyní točí je tam mokro,

taky chlad.

Malý Givík trubkou letí přežije to,

snad.

Tedˇje teplo,hlava třeští

nad ním nějakej papouch vřeští.

Slunce hřeje,slunce praží

vedle něj si papuánec na kameni

vejce smaží.

Ocitl se na pláži.

Na banánové plantáži.

Givík leží,nehýbá se v duchu při tom nadává,

běží k němu černé děcko krmení mu podává.

Jsou to zbytky,rybí střeva,

ale pořád lepší nežli nic.

Žere,hltá,polyká dopřává si z plných plic.

Černý otec sliny trousí na Givíka nože brousí.

Ženo! Ohřej vodu přidej sůl.

Zabírám si psíka půl.

Givíček se dovtípil

šíp mu hlavu rozpůlil.

Givi...Givi! Vstávej je škola!

A kur..