Z nebe na zem

Z nebe na zem

 

Mám často hlavu v oblacích

a na zemi hledám sebe.

Člověk malý zdá se býti,

když se hledí na něj z nebe.

 

Mám často hlavu v oblacích,

však nohy pevně na zemi.

Kdo najde v sebe víru svou,

získá nejlepší zázemí.

 

Když stále hledíš k oblakům,

mnohdy moudří říkali mi,

tak sice vidíš do mraků,

však nevidíš co na zemi.

 

Pak po světě jen klopýtáš

a překážky, ty nevidíš.

Tak se svou hlavou v oblacích,

o věcech dole přemýšlíš.

 

To pravdou je a bez pochyb.

Co dodat k moudrým slovům mám?

Dál strkám hlavu do oblak,

snad překážky ty překonám.

 

Mám často hlavu v oblacích,

jindy zase v alkoholu,

to se vám na mně nelíbí

- tak strhněte mě dolů.

 

Mám často hlavu v oblacích,

a naději ve společnost

jenž stále pouze bere svým.

Že sama sobě řekne dost.

 

Však je moc pánů, kteří řvou:

„Strhněte těm snílkům křídla!“

Pak tiše jen: „My máme dost.

Vy zasyťte se bublin z mýdla!“

 

Já věřím, jednou přijde den,

kdy nebudu muset jako pták,

s nohama pevně na zemi,

strkat svou hlavu do oblak.

---