Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

VÝSADEK-8

31. 10. 2005
1
0
2827
Autor
fungus2

ČÁST OSMÁ

Ležící muž na kraji potoka pocítil chlad vody, která mu omývala vlasy. Pomalu otevřel oči a nadzvedl hlavu. Přitom naplno pocítil bolest v zátylku. Nadzvedl se a postavil se na nohy. Chvíli se rukou opíral o strom, ale krátce nato došel ke svahu, po kterém vylezl zpátky na silnici. Žádné vozidlo na ní nejelo, což ho nepotěšilo a tak pomalu vykročil. Za chvíli k jeho sluchu dolehl hluk motoru, který znamenal letící letadlo. Zastavil se a zadíval se na oblohu. Na ní uviděl nízko letící hornoplošník. Hned doběhl doprostřed silnice a začal mávat rukama.

  Pilot v letadle spatřil na silnici mávající postavu a slétl níže. Chvíli kroužil nad silnicí a poté na ní přistál. Mávající muž se k němu hned rozeběhl.

„Přepadli mě tři vozbrojení muži a ukradli mi náklaďák!“ sdělil jim německy muž.

„Tak  to daleko neujedou. Díky!“ řekl pilot a letadlo se rozjelo po silnici, z níž se vzápětí vzneslo do vzduchu.

   Major Marcel Degail pevně svíral volant v rukou a přitom pozorně sledoval silnicí před sebou a také se neustále díval do zpětného zrcátka.

„Jak dlouho chcete pane majore jet?“ zeptal se z korby Alain Martell.

„Zkusíme dojet co nejdále,“ odpověděl.

„Dřív nebo pozdějc narazíme na Němce.“

„Zavčas se pokusíme zmizet.“

„Pozor! Blíží se k nám letadlo!“ ozval se Jean Anyz, který uslyšel hluk leteckého motoru a zároveň spatřil v nevelké výšce nad silnicí  hornoplošník.

„Hrome, letí nějak nízko. Chce si nás určitě omrknout!“ mínil Martell

„Schovejte se mezi ty sudy!“ vykřikl major a přes hluk motoru nákladního vozidla uslyšel přibližující se zvuk leteckého motoru. O chvíli později prolétl hornoplošník těsně nad náklaďákem. Přes přední sklo viděl jeho spodní část a černé kříže na spodku křídel. Pak sledoval, jak Storch stoupá do výše, ale vzápětí se nad silnicí otáčí, přičemž klesá níže. O chvíli později letadlo letělo několik metrů nad silnicí zpět k nákladnímu vozidlu.

„Pozor! Bude asi střílet!“ vykřikl major a rychle točil volant do strany. Ve stejný okamžik druhý letec v hornoplošníku držel v rukách samopal, který vysunul z kabiny. Pak stiskl spoušť.

  Degail se za volantem přikrčil a přes okraj volantu sledoval, jak se před kapotou objevil okraj silnice. Hned poté stočil kola náklaďáku doleva a ten jel  u samého okraje silnice.

„Votáčí se!“ křičel Anyz.

„Zkuste ho zasáhnout!“ křičel a přitom se hlavou vyklonil z dveřního okénka. Zrakem hned spočinul na nalétávajícím letadlu, aby poté strhl nákladní vozidlo do strany. Současně s tím Martell a Anyz, kteří stáli přikrčeni za sudy, začali střílet,  a to skoro ve stejný okamžik, kdy tak učinil i druhý letec ve Storchu.

  Do sudů se zaryla sprška kulek a ze sudů  počalo téci víno. Oba muži vystříleli všechny kulky, co obsahovaly zásobníky samopalů a letadlo po průletu nad nimi kleslo ještě níž. Hned nato se “postavilo“ na pravé křídlo, kterým zavadilo o jeden ze stromů u silnice. Vzápětí dopadlo do lesa a následovala exploze.

„Určitě jsme zasáhli pilota,“ mínil Martell.

„To maj za to, že znehodnotili víno,“ konstatoval Anyz a přiložil ústa k dírce, ze které stříkalo víno.

„Vypadá to na dobrej ročník,“ řekl poté a Martell se také napil.

Černý stoupající dým zůstal za nimi a ani jim ještě nezmizel z dohledu, když se před nimi na silnici objevili němečtí vojáci, kteří zrovna seskakovali z koreb nákladních aut.

Major se zadíval na Němce a poté vykřikl: „Skákejte!“

KONEC OSMÉ ČÁSTI

 

 


kvetanov
04. 11. 2005
Dát tip
´Hodně napínavé ,zatím jsem nepoznala dobu děje ,asi až příště,těším se.

fungus2
04. 11. 2005
Dát tip
Děkuji. Tohle se odehrává za druhé světové války ve Francii. Jukni na předchozí díly.

Induan
01. 11. 2005
Dát tip
Lepší, o hodně lepší styl než v těch prvních kapitolách Paralelního světa. Ale pořád opakuješ některé chybi: několikrát použitá stejná nebo podobná slova ve větách jdoucích po sobě a trošku dětinské dialogy. Bohužel většina z nás nedokáže psát všechno správně hned načisto, takže jediná možnost je jít potom větu po větě a hledat slabá místa a vylepšovat. Je to děsná dřina, ale pro většinu smrtelníků jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby kvantita nepřevyšovala kvalitu. Zaměřil bych se hlavně na dialogy a celkově pečlivěji vybíral slova a popisy. Hlavně víc využívat synonima. Mě se docela osvědčilo používat thesaurus (slovník synonim je třeba i ve wordu). Jinak máš zase velkou výhodu, že neděláš pravopisný chybi. To já zase musím po sobě kontrolovat každý písmenko. Hlavně promiň, že Ti na tom pořád hledám nějaké mouchy, ale vidím v Tobě opravdu potencionálního spisovatele a při tom množství, co píšeš, by jsi se tím zřejmě klidně i uživil, jen kdyby jsi vybrousil ten styl. Já toho nenapsal tolik za celej život, co Ty napíšeš za měsíc. Tip za zlepšení.

Induan
01. 11. 2005
Dát tip
Chtěl jsem říct "chyby teda". Vidíš? Když píšu načisto, je to jedna chyba vedle druhé. A tak je to i se stylistickými chybami. Člověk si neuvědomí, že už slovo použil apod.

fungus2
01. 11. 2005
Dát tip
Díky. Je to vše v pohodě. Nápadů mám strašně moc. A pravopisné chyby se také vyskytují. Jen je odstraňuji před tím, než nastane datum publikace. To každou povídku upravuji a přepisuji.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru