Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÝSADEK-8
Autor
fungus2
Ležící muž na kraji potoka pocítil chlad vody, která mu omývala vlasy. Pomalu otevřel oči a nadzvedl hlavu. Přitom naplno pocítil bolest v zátylku. Nadzvedl se a postavil se na nohy. Chvíli se rukou opíral o strom, ale krátce nato došel ke svahu, po kterém vylezl zpátky na silnici. Žádné vozidlo na ní nejelo, což ho nepotěšilo a tak pomalu vykročil. Za chvíli k jeho sluchu dolehl hluk motoru, který znamenal letící letadlo. Zastavil se a zadíval se na oblohu. Na ní uviděl nízko letící hornoplošník. Hned doběhl doprostřed silnice a začal mávat rukama.
Pilot v letadle spatřil na silnici mávající postavu a slétl níže. Chvíli kroužil nad silnicí a poté na ní přistál. Mávající muž se k němu hned rozeběhl.
„Přepadli mě tři vozbrojení muži a ukradli mi náklaďák!“ sdělil jim německy muž.
„Tak to daleko neujedou. Díky!“ řekl pilot a letadlo se rozjelo po silnici, z níž se vzápětí vzneslo do vzduchu.
Major Marcel Degail pevně svíral volant v rukou a přitom pozorně sledoval silnicí před sebou a také se neustále díval do zpětného zrcátka.
„Jak dlouho chcete pane majore jet?“ zeptal se z korby Alain Martell.
„Zkusíme dojet co nejdále,“ odpověděl.
„Dřív nebo pozdějc narazíme na Němce.“
„Zavčas se pokusíme zmizet.“
„Pozor! Blíží se k nám letadlo!“ ozval se Jean Anyz, který uslyšel hluk leteckého motoru a zároveň spatřil v nevelké výšce nad silnicí hornoplošník.
„Hrome, letí nějak nízko. Chce si nás určitě omrknout!“ mínil Martell
„Schovejte se mezi ty sudy!“ vykřikl major a přes hluk motoru nákladního vozidla uslyšel přibližující se zvuk leteckého motoru. O chvíli později prolétl hornoplošník těsně nad náklaďákem. Přes přední sklo viděl jeho spodní část a černé kříže na spodku křídel. Pak sledoval, jak Storch stoupá do výše, ale vzápětí se nad silnicí otáčí, přičemž klesá níže. O chvíli později letadlo letělo několik metrů nad silnicí zpět k nákladnímu vozidlu.
„Pozor! Bude asi střílet!“ vykřikl major a rychle točil volant do strany. Ve stejný okamžik druhý letec v hornoplošníku držel v rukách samopal, který vysunul z kabiny. Pak stiskl spoušť.
Degail se za volantem přikrčil a přes okraj volantu sledoval, jak se před kapotou objevil okraj silnice. Hned poté stočil kola náklaďáku doleva a ten jel u samého okraje silnice.
„Votáčí se!“ křičel Anyz.
„Zkuste ho zasáhnout!“ křičel a přitom se hlavou vyklonil z dveřního okénka. Zrakem hned spočinul na nalétávajícím letadlu, aby poté strhl nákladní vozidlo do strany. Současně s tím Martell a Anyz, kteří stáli přikrčeni za sudy, začali střílet, a to skoro ve stejný okamžik, kdy tak učinil i druhý letec ve Storchu.
Do sudů se zaryla sprška kulek a ze sudů počalo téci víno. Oba muži vystříleli všechny kulky, co obsahovaly zásobníky samopalů a letadlo po průletu nad nimi kleslo ještě níž. Hned nato se “postavilo“ na pravé křídlo, kterým zavadilo o jeden ze stromů u silnice. Vzápětí dopadlo do lesa a následovala exploze.
„Určitě jsme zasáhli pilota,“ mínil Martell.
„To maj za to, že znehodnotili víno,“ konstatoval Anyz a přiložil ústa k dírce, ze které stříkalo víno.
„Vypadá to na dobrej ročník,“ řekl poté a Martell se také napil.
Černý stoupající dým zůstal za nimi a ani jim ještě nezmizel z dohledu, když se před nimi na silnici objevili němečtí vojáci, kteří zrovna seskakovali z koreb nákladních aut.
Major se zadíval na Němce a poté vykřikl: „Skákejte!“
KONEC OSMÉ ČÁSTI