KRÁLOVNA

Vždyť mě znáš,

nejsem zběhlý ve zbytečných návštěvách,

a ani v prázdných řečech,

šeptaných lhářem na pouti.

 

Málo tě chápu,

mnohdy odporuju,

neříkám básně,

co tě rozbouří.

 

Často si mlčím,

čímž tě šikanuji,

uprostřed ráje, krás co září, řeknu něco,

co se nepatří.

 

Neumím poznat svoji roli,

hledám se marně v scénářích,

radíš mi dobře,

ale jsem hloupý.

Však kolem kráčí rytíři.

 

Budu tvým šaškem,

psíkem na vodítku,

terčem tvých vtipů,

tím čím přeješ si.

 

Varuj se, ale dýky

v mojí dlani.

Královny často umírají mladé.

O staré král již nestojí.

 

---