Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...o tom, jak vařili jsme orla
Autor
Rowenna
Hřešila jsem pýchou, pane
a trestuhodnou smělostí
jako orel hrdě zavěšený
jako dráček z papíru
na nebi - a zatím
schoulená ve vaně
plné krvavé pěny
rozdýchávala jsem
drápance bolesti - a já
přece tolik chci
sáhnout si na hvězdy
chci v jiné krajině
tam ve výšce
na horách skalnatých
žít vášnivě až k smrti.
A orel zakřičí. Až najdeš
jeho mršinu, zapadlou
někde v soutěsce
můj milý čaroději
dlouze ji vař
na ohništi v koutě
naší kuchyně
která je současně
hodovní síní
a vedle ohně je lože
senem a kožkami
polstrované. K čemu
jsou okna. Když sundáš
rubáš, který jsi dostal
od jiných konkubín
spatřím tvé vnitřnosti.
Chci zase vidět.
Stopy vrásek na tvé tváři.
Chci, aby viděl jsi
ty mé. Připravím lžíce
donesu koření
k hostině
obětní
a pak se tam - v chalupě
na úpatí hory
rozhořím - a hořet budu
dokud nestanu se
popelem.