Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBezejmenná touha
03. 11. 2003
1
1
4084
Autor
Milly
Jsme spolu.
Ty, které milujeme,
možná už nikdy
neuvidíme.
Toužím...
Pojď ke mně!!!!!
1 názor
Jiříku, ano, lepší je mít něco než vůbec nic.. Hm, a o tomhle je asik i tohle "dílo", jak tak na to koukám.. :-)
Pro každýho to, co si vybere. Někdo třeba radši nemá nic a vzpomíná jen na to, co bylo "dokonalý". Já ne.
Díky, jiříku, já vím........
Tady máš to slepování....... :-) Víš, ničí mi to vztahy, když v sobě nenacházím sílu slepit se sama....
Mno, aha... Bych se asi jen opakoval, když nemáme sílu slepit se, najděme sílu nechat se slepit... A ta závislost - mno, to je těžký, to je vcelku dvousečný meč a balancovat na jeho hraně je dost nebezpečné...
Jiriku, třebas někdo druhý může ukázat cestu k lepidlu....., ale lepit musí podle mě každý sám sebe.....
......a dnes....připadám si trochu opevněná vůči lásce, ale mám hodně ráda...... :-)
To už srovnáváš, co je lepší "mít"... Já tvrdím (či souhlasím s tím), že je lepší "mít" něco, než vůbec nic... Ano, jsi-li hromádkou střepů, asi je lepší věnovat čas jejich slepení, než hledat někoho, koho pořežou... I když občas se stane, že někdo přijde a slepí Tě sám - vzácné okamžiky...
Tohle mi zavání závislostí a tý jsem si užila dost.Když jsem "hromádkou střepů"-je nejlepší slepit se tak nějak sama, jinak se o ně pořežeme oba-zvlášť když se je bude snažit slepit...Tím netvrdím, že mi s někým v tý chvíli nemůže být krásně, ale pro budoucnost je to dost nebezpečný-i když-zkušenosti zocelujou a hodně jsem si z těch vzácných okamžiků vzala....
Závislost? Určitě, ale ne nutně absolutní, což je podstatné - slepit se sama je krásná idea, ale kde k tomu vzít sílu? Dá se to pak snadno zaměnit s prohlášením střepů za normu, jsi-li zároveň stavitel i pozorovatel, nemusíš nic poznat... Až někdo zvenčí může vidět víc, třeba tak, že mu nabídneš vázu a on se řízne...
Sílu beru v sobě, a v myšlenkách, kterým věřím.Taky každý kouká na věc z jiného úhlu-takže na jedný straně může vidět něco, čeho si já nevšimnu, ale na tý druhý nemusí vidět to, co já.
On se řízne-ale to pak pokládám za jeho problém-stejně jako
když se já o sebe nebo o někoho jinýho říznu, je to můj problém.
Jak se vezme-někdy je lepší "mít" nejdřív pořádně sebe než někoho jinýho-( myslím duševně! ).;-) A i když někoho "máš", "mít" pořád i sebe... :-)
Jak rád bych poseděl
pohladil, líbal
jen kdybych netuhnul
a víc se hýbal
pro tělo starcovo
je velký úspěch
dostat se z bazénu
zas spátky na břeh
BARBAr