Domina v kachním rouše

            Ano, kdekdo možná pozná tuto u nás nejhojnější z kachen, ale málokdo ví, jaká  zvěrstva jsou páchána zlotřilými kachnami na jejich pestrobarevných polovičkách - tedy na zelenohlavých kačerech. Skutečně. Každý si řekne, vždyť jsou to jenom kachny, ale v době páření se mění v plovající feministky s jediným záměrem - sbalit kačera, půl roku mu oblbovat jeho tak dost malý ptačí mozeček, splynout s ní a pak po nakladení vajec ho surově odkopnout. Zdá se vám to nadnesené? Ale kdepak, opravdu je to tak.

            Jak je všeobecně známo, kachny uzavírají tzv. "sezónní manželství", což znamená, že někdy v říjnu a listopadu, kdy začíná období námluv, si zvrácená kachní samice vyhlídne nějakého mladého nezkušeného kačera; zmámí ho řečmi o líbezné budoucnosti, jak se mu plně oddá, bude mu čistit peří, lovit potravu a zcela určitě se zapomene zmínit, že z důvodů neuzrálých vaječníků, nemůže mít jeho brčálově zelená hlava na sex ani pomyšlení. Naivního samce samozřejmě naláká, vstoupí s ním do stavu manželského a odletí zimovat. Buďto do Anglie či na Sibiř - stačí si jen vybrat.

            Když ptačí pár v březnu dorazí zpátky na vodní plochy České republiky, podlým kachnám konečně dozrají vaječníky (veškeré kačeří pokolení v těchto chvílích kváká: "Sláva!!!"). Ale není se zas tak extra na co těšit. Natěšený mladý samec se pracně vysouká na hřbet partnerky, neobratně do ní vnikne, vstříkne semeno a oplodní její vajíčka. A je po všem. Konec. Po ani ne třiceti vteřinách samotného aktu je konec. Půl roku neustálého peskování, štěbetání a deptání ze strany dominantní kachny kdesi u Novosibirsku vyměnil za pár vteřin samotného slastného orgasmu. Za hlavou vám šest měsíců houká transsibiřská magistrála a když si chce chlap (potažmo kačer) pořádně užít, musí počkat až se ze svatební cesty vrátí domů, neboť jeho drahé polovičce zrovna nějak "nevychází dny". A když už k tomu konečně dojde je po půl minutě konec. Kdyby jen to - po aktu následuje okamžitě rozvod. Co by se s ním ta věčně nafrčená kachna zahazovala? Svůj úkol už splnil. Těsně po páření se vykoupe, pročistí si peří, aby vymyla pach trpěného samce, vyleze na břeh a dá se do stavby hnízda.

            A kačer? Zůstal sám, zklamaný, ale s vědomím, že se příště nenechá nachytat podobnou nadřazenou dračicí. Co ho nemá? Vždyť v listopadu se zase bude obtáčet kolem jí podobné. Proč? Protože jeho ptačí mozek a cukání v podbřišku mu nedá spát. Navlíkne si chomout a může jen doufat, že letos poletí "to England". A jeho budoucí družka? Může se modlit, aby si na Trafalgar Square nenabalil nějakou holubičku.

            Někteří z vás si teď asi řeknou, proč to ty kachny vůbec dělají? Proč si nabrnknou kačera půl roku před tím než jim dozrají vaječníky? Odpověď je jednoduchá. Po příletu ze zimovišť jsou okamžitě připravené ke kopulaci s již dopředu vybraným (a řádně nadrženým) kačerem. Kdyby tomu bylo jinak, musely by si kachny volit kačery až v březnu, což by zabralo zbytečně mnoho času, který mohou věnovat stavbě hnízda, sezení na vejcích nebo výchově mladých.