Svědkyně

Paní přísně obrýlená
mává na mě Strážnou věží.
Strachu staré její ruky
v kvapu tom si všimnu stěží.

16. 08. 2006
7
6
2087
Vázané verše

Pohádka

Pálilo slunce a všude byl máj,
vy měli statek a dubový háj,
my velké hrachové pole.
Večer, když někdy jsme nechtěli domů,

03. 02. 2006
14
1
1817
Vázané verše

Polévka je grunt

Život je na okrajích jasný a rovný
aneb polévka je grunt
Myslím si, že život je něco jako polévkový talíř- na okrajích rovný a čistý a uprostřed rozšířený, plný světa, pravdy, lásky, rozbitých kolen, velikonoc, zeleniny a neumytého nádobí.
Na začátku se člověk váhavě vydá na cestu po tenkém bílém porcelánu, tam někam, kde tuší střed. Postupně jeho krok nabývá jistoty, směr je přímý a on plný síly neomylně a bez zaváhání proniká dál a dál do oné celoživotní zelňačky. Jde hlouběji a hlouběji, až mu ven vykukuje jenom hlava.

16. 12. 2005
3
1
1520
Úvahy

Kýč

Bylo krátce po sedmé večer, když na stropě mého pokoje políbil šatní mol potravinového.
Bylo něco po půl osmé, když ve zprávách v přímém přenosu políbil Paroubek Grebeníčka.
Bylo přesně třičtvrtě, když jsi zazvonila. Políbil jsem tě na přivítanou a přemýšlel, co se z toho všeho asi vyklube.

21. 10. 2005
4
0
1753
Blbůstky

Blázinec

Nevím, po čem ani jak
stal se ze mě maniak,
či zda budu v pořádku.
Ty si nosíšjemné krajky,

14. 09. 2005
6
3
2070
Blbůstky

Aspoň jednou...

Moje duše,
duše stará,
starší než já,
zdá se mi.

08. 06. 2005
2
0
1913
Vázané verše

O chybách

Každá chyba je zkušenost.
Žádná zkušenost není chyba.

21. 05. 2005
4
0
2586
Blbůstky

Kmotřičko!

Až budu k smrti unaven,
sejmi mě kosou u ramen.
Jen ať toklidně zabolí.
A omluv moji troufalost,

14. 05. 2005
5
0
1267
Indispozice

Ranní

Zamrzlé ranní Brno,
jen já - a slunce plno,
jen ojíněné chodníky a troleje,
kouřící pánna nástupišti.

06. 02. 2005
7
0
3998
Jen tak pro radost

Tabula non rasa

Na serveru mojí duše
stálo dnes celkem suše:
"Máte mocplnou kapacitu. "
A za tím návod na řádku.

05. 02. 2005
3
1
2632
Vázané verše

Šedá duha

Tísní mě těžká, olověná šeď,
deptavá šedá betonových mas,
čekám, zda vlastní má sinavá zeď
chrlíc krev v podobě kapek rtuti

30. 12. 2004
8
0
2636
Smíšené verše

Pomalý bar

Tam v Pomalém baru
u osmého vína
připíjela Zdaru
lehká Kocovina.

08. 12. 2004
7
0
3537
Blbůstky

Citový bezdomovec

Výběr

Čerstvá, mlhavá nejistota
je vlezlejší než zima v lednu.
Jsem šiřitel rad do života
a sám bych potřeboval jednu.

07. 12. 2004
10
0
2897
Vázané verše

Jazýček vah

Byl jeden muž, ten rozťal život
a vážil obě půle.
Však neměl síly,
odvahy a

02. 12. 2004
4
0
3222
Vázané verše

Než přijdeš...

Nervózně vyhlížímz okna.
Pokouším se sečíst budoucnost.
Kolik chvil zbývá, než přijdeš. A jak dlouhá je jedna.

24. 05. 2004
6
0
1336
Indispozice

Mrtvou rybou

Stát se tak polomrtvou rybou,
nechat se spláchnout proudem.
Bezvládně plynout, hnít a hynout.
Být starým říčním bloudem.

23. 05. 2004
23
3
5165
Vázané verše

Malá teorie relativity v praxi

Zahrajeme si spolu hru
na teorii relativity.
Udělám ze sebe přímku,
k ní rovnoběžku zahraješ si ty.

14. 04. 2004
9
0
5434
Miniatury, hříčky

O vrtkavé povaze štěstí

Jednou jsi nahoře,dlouho máš štěstí,o to jsou silnějšíúdery pěstí.
Jindy se potácíšna dně a dole, pak štěstí sedne si. Na tebe, vole.

16. 03. 2004
7
1
2981
Vázané verše

Anonymní kanibalismus

Jeden
byl jeden.
Druhým.
Ještě předtím byl otráven,

08. 03. 2004
5
0
3203
Blbůstky

Žil jednou jeden

Žil jednou jeden.
Neznámen a cizí.
Nehledán a neočekáván.
Nezapomenut, protože jako neztratíte to, co jste nikdy neměli, tak ani nezapomenete to, co jste nikdy neznali.

07. 03. 2004
5
0
3266
Povídky

Užít si to!

Nahmatám koně v kapse, modlím se tiše ať se s klíči vynoří.
Čas rychle teče, plyne,mě kocovina mine, však bojím se, že jinétrochu pokoří.
Vesele usíná se mi,zmateně vnímám zemi,nirvána nade vším však převládá.
Točí se nábytek,v ostrý to prožitekse spokojeně nakládám.

06. 03. 2004
3
0
2731
Vázané verše

Běžné pracovní odpoledne

Natřískaná šestadvacítka se hrabe do vinohradského kopce. Jedeme sotva krokem, čemuž se při takovém zatížení není co divit. Lidé křečovitě svírají každý svůj těžce vybojovaný kousek tyče. Řidič zoufale hypnotizuje ručičku tachometru a ze zpětného zrcátka ho probodávají oči vražedně tichého davu.

05. 02. 2004
8
0
3564
Povídky

Pozdě k ránu

Nad dopitým sudem
v hávu temně rudém
ve slavnostní melancholii.
Vznesen nad osudem,

01. 02. 2004
13
1
4741
Vázané verše
Nahoru