Písmák NIKDO TO NEVÍ
Déšť tiše tluče do okenic,
z hořkého smutku nezbylo nic.
Kdosi poodhrnul závěs co výhled zakrýval,
slzy v očích do dálky se smutně zadíval.
Účet minulosti
Ve výparech noci
do stěn sevpíjíš
útěkem sílíš
pohledem slaným zamykám.
zoufalství Viktorčino
Šiju si šaty svatební
z probdělých nocí,
chladných rán.
Provlékám jehlu pod kůží
Obdiv k básníkům
Jaký je to krásný dar, když někdo dokáže několika slovy vymalovat všechny naše nejútrobnější pocity. Svými obrazy vytrženými z nejzazších koutů duše nám nastavuje zrcadlo, dává dobré rady i políčky.
Tohle však nevyčteme z černých slov na bílém papíře. To vše cítíme hluboko v sobě a nikdy bychom nedokázali lépe sami sebe vyjádřit.
RDOUSÍCÍ JISTOTA
Neobvyklá cesta šerá
vine se líně prostorem
od večera do večera
tou cestou jdeme - kam zas jdem.
dotýkání
Doteky prstů klávesy hladía tóny klavíru duši mou svádí. Vůbec se nestydí- i když jsou nazí:doteky prstů na něhu sází. Doteky studí když srdce zebe, ať něžné doteky láska vždy vede. V dlani se setkají- i když se neznají Doteky prstů v upřímnost doufají.