Křest Legendy o Dagad Trikonu II., Návrat Avastů, 1.12. Praha
Milí přátelé,
zveme vás na velké, hudebně-meditační setkání u příležitosti prezentace 2. dílu knihy Legenda o Dagad Trikonu Gregoira de Kalbermattena, Návrat Avastů.
Přináší další důležité informace a vhledy pro právě probíhající přechod do nové úrovně vědomí. O nutnosti zapojit do procesu transformace svou vlastní transformační energii a naučit se ji vědomě používat, předávat její probouzení dál a stát se čistými kanály pro její proudění na kolektivní úrovni.
Svatyně
Svatyně
Proplétal se mezi stromy lehce, jakoby byl snimi spjatý, a dotýkal se prsty vběhu jejich kůry. Pak přiložil ruce kjednomu znich a objal jej. Prosil strom a děkoval mu, prosil vítr a děkoval mu, děkoval svému srdci, které bylo schopno vnímat tyto zapomenuté kraje, které ho zavedlo zpátky do těchto míst a dalo mu sžít se snimi. Děkoval za to, že se mohl navrátit tam, do míst, po kterých vždycky toužil a která nyní cítil tak hluboko vsobě.
Úsvit
Ú s v i t
Probudil se na hřebeni, a tak vycházející slunce bylo za jeho zády, za oparem, se kterým se nepřelo o vládu nad Zemí. A tak snadějí vzhlédl krannímu úsvitu. Obloha byla již světlá. Pozdravil slunce, poklonil se a chvíli takto setrval, snohama složenýma pod sebou, srukama na kolenou, s dlaněma otevřenýma, přijímal právě se rodící jitro do svých pórů.
~° * °~
~~*~~~ * ~~~~ * ~°~ * ~~~~ * ~~~*~~
Nepoznán šel poutník zemí rozdávalmír - kolikalidem
už horyneví rozdával lásku
a stužkuiluzí
Tanec v dešti
Tanec - a pláč v dešti - naproti keři růžových květůkde sluncekde tma se setkávají.
Paprsek odváží se do tmy a tma vyjde za světlem aby harmonie a řád aby v jednotě vzestup aby láska do vláken pavučin aby radost klid
a mír konečně
byly
Tam, kde se cesty kříží
možná možná vím kde se cesty kříží a jak je projít možná možná smím avšak nedovedu říci jak k nim dojít možná nedovedu říci s pokorou a proto raděj
mlčím
Znovuzrození
Znovuzrození
Možná je láska pravdou a má dušenemá svoje křídla vyladěná doběla možná že myslí a ne srdcem jsem chtěla poznat Tebe a sebe poznat nechtěla
- - -
Trochu se stydím a vím už, že nechci tu krásnou bytost zpovídat ach, jak ráda bych už nechtěla vůbec nic
To mi říkají tvé oči, bráško
To mi říkají tvé oči, bráško
Zelené
a vždycky zářící
hluboké
Prach
Do Matky Zeměspoutané tisíci cestamiotiskujeme svoje šlépěje
Do prachu našich předkůdo jemného prachu Vesmírudo prachu sebe samých
otiskujeme sami sebe
Kdesi mezi stromyna rozcestí lidských osudůstojí rozcestník lidských duší
Mezi motýly
Ve žlutavých pouzdérkách květů ještě nerozvitých však sajících již mízu pozdního odpoledne svého života těšíme se sami sebou svou přítomností láskou, kterou vnímámei tou, která námi protéká do lidských srdcí mezi motýly
Splývání
V nekonečném prostorubez hranicsluncía petrklíčů
na břehu divokého ráje
ohraničeného jenhranicemi vlastního srdce
v záblescích poznání
Hudba
Ne, neumím hrát
podle not
jen poslední dobou
to občas pociťuji
háj...
všechny háje lesů
pláčí nad úsvitem
u rozcestí našich stop
a v lásce
Mamince
Zrodila se Matka
čisté květy snesla k Zemi
bílé
o tisíci plátcích okvětních