Písmák Závrať
naplno vdechnout vůni hrušekve větvích zlátne včelí rojnaděje chvění příštích snůšekbzučí a hřeje nepokoj
Soumrak
den zvolna těžkne světlem v pádua obzor zrudlý není sámkdo vzpírá se vzdát přiznat zradudát průchod černým myšlenkám
Bušení kopyt
nezbývá mnoho z letních písnía jazyk z rytmu zpět se vracíkdy srdce řvalo - jen si křísnikdy mělo sen že vykrvácí
Věty zla
nakonec vždycky nezvítězípravda a láska nad falšítopachuť touhy bývá březíčekanka v noci plné vší
Přerývka
tolik je samo a tak malénazvat jej tichem ztratí hlashouslovým klíčem dokonalezamknout lze uvnitř holomráz
Listopad
pulzují žilky přešlých smutkůbarví tvé listy větamiz kterých jak rána do žaludkustmívání do úst padá mi
Včerejší noc
prosté a tiché beze jménatajemství zítřka v knotech svicchvěje se jako stará fenakdyž kašlestíny na Měsíc
Memento mori
zastávka skrytá na znamenípoznáš ta místa v pravý časkdy bije vlevo co se měnínaposled navždy na pospas
tísňová linka
krmeny nocí mezi spánkyozvěny v krvi dřevnatí korunní anděl za červánkyztracené žalmy zpívá ti
K řeči
tichem se tišit do bolestik sevření rtů v němž nelze chtít tekuté písky skrze pěstivdechnou pak do tmy antracit