Písmák Rozepnutá křídla
Pták, rozepnutá křídla:
Věčnost, racek, bílá zeď utopená v slunci,
Dívka, co krade ze starých hrobů růže
A vplétá si je do vlasů a vzdychá:
drobounká
Drobounká si rozčesává vlasy,
Dlouhé, vítr miluje je,
Rozpuštěná v žhavé klasy,
Vítr zoufá, ale slunce uléhá,
Ani jsem se nedotkl...
Ani jsem se nedotkl, jenom jsem přivoněl:
Svět jenom zašeptal a polkl mě,
Polkl mě i s Tebou, já na vše zapomněl,
Na dena noc i na les, srp i žně,
Words of Apology (To Aine)
In this rainy irksome void I have caught onlya handful of wisps that the wind
Deigned to grant in his fanciful plays of decay and hopeful growths.
And I have often hoped, taking the wisps for whispers, presuming:
The wind surely means no harm, he means only fitful rains of merriment and laughter,
Zatmění Měsíce
Zakloněný do nesnáze,
Se zalomeným zrakem,
Povadnutý v bílé váze,
Čeká a jaro venku žene za dnem den.