Písmák Okamžiky nespavosti
Je skoro půl třetí ráno
Nemůžu spát
Znovu si súsměvem uvědomuji, že noční zvuky, vjádru nijak zvlášť odlišné od těch denních nejsou za světla slyšet
Melodie stromů
Eroticky implicitní III.
Odvrátil se a odešel poté
Co pohladil ji po líci
Bolesti v hrudi rudé
Hrany v ulicích zraňující
Kubizující
Ulice se prostřela svými hranami
Svým středem proťala stín
Stín střežící poslední tajemství
Ve sklepě řeřavě skryté červeným
Eroticky implicitní II.
Hluk mi klouby pěsti tlačí na spánek
Těžko uhnout pohledem
Skrze prsty propadá světlo na její bok
Po kterém šumí moje dlaň
Podzimní Ivanov
Petru Léblovi
Strach před výbuchem srdce
Okolostojící a okolochodící nevidí
Ostění už hodilo stín za hlavu
Co jsou dveře
Janu Patočkovi
Na tomto stupni exaltace se již neznám
Trním vlečen
Do půli těla svlečen
Eroticky implicitní I.
Pavlu Zajíčkovi
Proniknu básnivým jazykem do tvýho lotosovýho květu .
Zapálím ohně na vyhaslejch pláních tvý dlaně .
Stínem dotyku zesílím stín tvýho šepotu a stín výkřiku .
Kroky pod lampou
Na zemi leží samotná nahota
A zástupy usmívajících se kráčejí kolem po špičkách
Rozlitá sklenice na barovém pultu se dokutálela
A splynula sšerem
Pohledem se opřít nedá, aneb jak jsem si natloukl nos
Strhnu černý samet
A učiním své orgiastické vzněty svými služnými duchy
Svážností mrtvého kamene
Větrným vzdechem vpustím horkost svého veškerenstva
Růžové probuzení
Růžové probuzení
Tak jako vlas mezi víčky
Položím nůž na hrníčky
Vmých básnických licencích
Tři tečky
Janu Patočkovi
Na tomto stupni exaltace se již neznám
Trním vlečen
Do půli těla svlečen