Avox... inu: budeme se těšit na návrat barev... 

Ráda jsem četla – patříš mezi ty, které mě lehce přesvědčí, že cítit vidět a prožívat lze na stejné vlně

Lili... děkuji...

Rýmy vem čert... má to duši... a předává pocity....

Brrr : nechtěla bych si hrát na kritika... jsem tu jen abych mohla něco přijmout. 
... a něco snad dát...

Miro-  ....někdy jsou slova velmi objevná a to co z nich vytvoříš- jako zajímavá myšlenka či obrat -utkví v paměti. Anebo jsou slova napsána tak aby vytvořila určitý obraz či atmosféru. Obojí se dál Ale nemusí to být podáno současně. Za mě: nic proti ničemu. Pokud se tě něco z veršů jakkoliv dotkne je to v pořádku. 

Guyl- je to paráda potkávat "kamarády z dávnověku Písmáka"... a díky za zastavení...!

Rhodesie: díky moc... jedu vlakem z Ol od zubaře- a přesto je fajn... nebo snad i proto: když někdo umí dokonale ... pak je to výhra...

Píseň o spokojenosti

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::.

Horších okovů snad

není

Původně jsem myslela že to vše...

A vlastně by mi ani teď nevadilo kdyby to bylo vše

Protože je to vlastně ucelená myšlenka a je pravdivá – takže rozhodně neškodí jí takhle naplno říct – aby si všichni mohli prožít

Všechny  3 řádky vyjadřují to co mají :první dva jsou lehce nahozené a ten 3. to vše shodí do reality. Ne každý umí takhle psát...

Zajíc Březňák:

Máš pravdu. Já nesnáším sladké -natož přeslazené -a přesto jsem si -coby řidička jedoucí po D1 na Prahu -kupovala margotku...prostě jí bylo třeba

Hvězdinka - děkuji ti- malinká

Alegna: Ještě si ho musím namalovat – nejlépe olejem

Gora: Víš – já vlastně podzim miluju kvůli barvám a nemám ho ráda protože je předznamenáním čekání na jaro. Pro mě - samozřejmě

Elli- jsem ráda za "setkání" v písmenkovém poli... a dík

Opravdovost - a sentiment v tom není, jen konstatování...

Philoginy...

.Píšu sem pro případ, že by někdo četl a udělalo mu to radost... čímkoli... svět je drsnej dost...

Radovane – díky – jde napsat 1000 jiných básní na stejné téma a může je napsat stejný člověk mohou být drsné od a až do Z a nebo i trošku přeslazené-  takový je život

Zajíc Březňák: OK – proč ne: tvůj svět to tak odráží

Pro všechny, kdo se zastaví...

Zdánlivě bez souvislosti:

Svět není to co je,

ale to,  co a jak z něj dokážeme vnímat...

Pokud vás někdo chtěl srazit poznámkou: ty nežiješ v realitě,je na to jednoduchá odpověď:

ano, máš pravdu,ve tvé realitě nežiji

Janičko z Vesuvanko: jsem velmi potěšena... 

Radovane: děkuji za milý komentář...

Sny o životě se s životem míjí... ale pokud zbývá čas, je to stále krásné: věřit a hledat a jít... Přeji štěstí...

Všem:

Já vám děkuji že jste se zastavili...!

Nevím jakou vy máte zkušenost ale mě se stává úplně normálně, Že na psaná odpověď na komentář prostě zmizí – a to, i když vidím, že tam už byla???

Nějak se v tom ztrácím....

Velmi zajímavé... ale co asi bude dál...?

Moc fajn se četlo... mít takovou fantazii by byl teda dar... jen pak zvládat ty přechody do reality... Skvěle napsáno...

Nami: Píšu to podruhé to první  zmizelo...

Tak teda se pojďme spolu pořádně napít ať to stojí za to...!

Danny: tak to splnilo účel- ač není jaro... ale opíjet se okamžikem lze permanentně- když si ho umíme vychutnat... no ne...? 

Cit je něco jako mateřské znaménko- málokdy zmizí, lze odoperovat... atd... 

Ráda jsem četla

Já vím jen, že kdysi a kdesi fungovalo shift enter – pak bylo řádkování akorát a nic nespojovalo. Jenže to jsem to psala na počítači a ve Wordu

Asi někdy neumím odesílat zprávy...

Všem vám přeji Velikonoce takové, jaké si přejete vy sami...

Tak kořeněné – tak sladké – tak divoké – tak veselé – nebo naopak zalezle klidné ...

Prostě si je užijte, jak umíte nejlíp!

...a moc děkuji za to že jste se zastavili

Radovane - děkuji - a přeji krásné svátky Velikonoční...

Gora, Alegna: díky...

Momoi: senza - stačí mít víno a vybrečíš se kdykoli...

Janina: psát dál - jo- je to téma... jedno z mnoha... ale tohle jsou jen fragmenty... dílky do skládačky..

a tobě dík za zastavení a koment...

Alegna : děkuji za zastavení - a kdo neděláme chyby...? I ty co s časem rostou a pak ... ?

Safián: díky... spíš úvod  příběhu...  ale pár slov stačí...

Takovej normálně rozepsanej začátek "něčeho" – četlo se to moc pěkně

Líbí se mi jak píšeš, protože jsou v tom i mé - určitě nejen...- pocity

Ano : jít na dřeň... ať je vše tím, čím je...

Janina6: díky za zastavení a názor

Craerassy- zajímavé... já "to" totiž neslyšela... Třeba existuje pro nás oba "jiný zdroj"... Nevím... Myšlenky a jejich prameny...? Rozhodně díky ... ráda jsem četla...

Oleandr: díky

Lili- smutek a radost... jsou všudypřítomné... díky

Lili:  za tvůj pocit děkuji -  místo malování mám teď pár dní tady... a jsou pro mě povzbuzením... to jsem nečekala... Přeji krásné dny...Inka

Evženie&Alegna: díky moc za zastavení... a těší mě vaše reakce... doping - jako kafe...? ... ale bez kofeinu...

Janina: děkuji - a hezký večer :-)

Můra73 - děkuji-  a moc mě těší...

Safián - ano - je to přesně tak - opravím... ( jsem ráda za upozornění... díky)

Rhodedie: vždy váhám - dát či ne... díky, mám radost...

Všem vám děkuji že jste se zastavili a nechali mi tady pár slov která jsem si moc moc ráda přečetla...

Odpovídala jsem jednotlivě a ono to někde ... nevím jak...zmizelo ...

 Tak se omlouvám - a přeji všem krásné skorojaro...!

Lili: děkuji za tak poetické a milé hodnocení- a měj krásný den 

Už ty prvé dva řádky mě dostaly... použitím slov a vytvořením představ...

Úžasný Člověk...

A ten jeho hlas – vždy tak plný všeho co chtěl vyjádřit – měnil se v průběhu času – ale vždy byl darem pro ty co poslouchali

Rhodesie: díky - to je milé jako najít čtyřlístek... ale to moc neumím...

RJV: děkuji... a ráda potkávám dalšího z mých známých...

No – na chvilku jsem se rozhoupala – a přidala jsem jednu věcičku – a jsem za to ráda – protože jsem po skoro roce opět mohla potkat lidi které ráda tak to virtuálně vnímám a beru jako své přátele – a ač je to jen jako – pro mě je to nesmírně příjemné –

No – na chvilku jsem se rozhoupala – a přidala jsem jednu věcičku – a jsem za to ráda – protože jsem po skoro roce opět mohla potkat lidi které ráda takto virtuálně vnímám a beru jako své přátele – a ač je to jen jako – pro mě je to nesmírně příjemné –

Děkuji že tu jste a že jste se zastavili!

Krásně napsáno... opravdově - beze snahy o dojem- čistě...

Jemně zastřený popis skutečnosti - prožité naplno, ale zdá se, že je to jako cvičný tenis do zdi... ta sice vrací míčky, ale nedá pocit hry a souhry... Je to takové opravdové... a bez pathosu...

Začíná to velmi zajímavě- těším se na pokračování. 

Věřím, že nemá smysl o něčem lhát sobě ani jiným, ačkoliv pravda málokdy pohladí... Je to dost drsné čtení – ale také stále věřím, že nastane okamžik zlomu a návratů... 

Velmi silné verše ... a studna smutku nevysychá... Takto se píší básně - aby vytvořily svůj svět a zasáhly svět okolo...

Mám stejný názor jako Litars... ale je to dobře podáno... 

Zajímavé je, Že jsi vůbec nikdo nevzpomněl no naši slavnou 5 kolku- ... Za kterou by možná mohl dostat pětku jistý pan Rychetský – ale dáme mu radši 86 ku- Ta je nenapadnutelná

Vytvořila jsi působivou atmosféru- A ten tak trochu Kainarův styl je za mě skvělý

Bohužel – jak krásně se věří , že věci mohou být jinak – ale co – ale kdo – Je tam posune ? – A jak?

Vlastně tím možná říkáš: tak už lásko konečně přijď – a náhle nebude nesmyslné vůbec nic...?

První s poslední 

...volavky... a v co se může změnit člověk?.. Maximálně sám sebe – když se mu to teda podaří.

Přesně tak... dobře vyjádřeno... (kéž by toto téma nebylo....)

Toto je pro mě zajímavá mini báseň – a mohla by existovat samostatně: 

jako by zima slov neznala cíl
a dny jsou apríl
slunce je déšť

Jdyž jasno... tak jasno...

Opět zasahuje: ve tvých verších, ve všech těch obrazech, je vždy naděje i beznaděje zároveň..

Lipová u Prostějova... ještě to zam neznám osobně - je to přes kamarádku...

Ráda se podívám- zastavím... pokud to vyjde... mám to cca 80 km... což není překážka... Pokud mě klapne mé autorské miničtení v Lipové - kosek od Ol- tak bude 19.5. 

A dovedla jsem si to živě představit – dokonce mi doteď ještě běhá mráz po zádech a vlastně nevím proč. Asi jsem se do toho příliš vžila.... Dobře zachycený kousek života...

Souhlasím s obsahem... hledání je úděl těch, co chtějí najít... a jestli...? To je ve hvězdách...

(kvůli vyslovování i vyznění bych zvolila: 

Vložil jsem víru v srdce člověčí

a zcela opomenul zákon gravitace)

Ráda jsem četla- děkuji...

Krásně se to čte a před očima se objevují obrazy – asi jsem tohle po ránu potřebovala – asi jsem tohle po ránu chtěla – v každém případě to udělalo radost. (Hroužit...)

Gabi, dokázali jste, že maminka byla do poslední chvíle šťastná – to je něco tak krásného a mimořádného! A ty hezké vzpomínky zůstanou. Je mi to líto.  Držte se. 

Napsalas to velmi pěkně – a já zatím cítím tvou snahu nedat do toho ani kapku lítostivosti či něčeho podobného... Pocity a hledání cesty... tip

Závěr je jsko prásknutí bičem - náhlý a ostrý. Nečekaný...

Kéž by bylo ... aby tohle nebylo... ale klady a zápiry se prý musí vyrovnávat...

Tak tohle byl fakt dobrej 

Asi první dobrý nápad co se reklam vůbec tyče...

Každá chvilka co pobaví, přinese úsměv, nápad, či poznání... to přílivu je pozvání na toulky, které vždy ti něco dají...

a díky za zastavení a radu... Můj příliv je možná jako puzzle – a po kapkách ho kradu

Ano - pestrost a krása kvetoucích rostlinek - to najdeš i v Jesenících, kde je navíc prý nejsilnější dobrá energie... prý - ale já ji tam cítím...

Jani : děkuji za milý zážitek...!

Zean: bezva příběh života - plný vnitřního humoru... Představovala jsem si ty situace... ( každý z nás má své příběhy - a je hezké je umět vyprávět... máš dobrý - zkratkovitý - a přitom barvitý - styl...)

Jani - obdivuji tvou cestovatelskou a poznávací vášeň - jdeš do toho naplno... a to je to Nej... Tak přeji další úžasné jaro a dobré nápady...Inka

Romane - tak vidíš jaké já mám iluze – asi ve všem – když jsem si tak krásně představovala jak si ve tvém povolání můžeš zblízka užívat přírodu a vůně všechna roční období – ale Byl jsi hodně venku v čase i Nečase a to se taky počítá

Jani - děkuji moc - a cencúle si dáme až zase za rok...

Jani : moc hezké verše i obrázek... ten se mi líbí jako celek - ale koukám, že máš i parádní oblohu ... a krásně zachycené kameny ... :-)

Rhodesie, Jarmilka, Evženie : chlapče a dívky- děkuji moc moc moc za otevření vrátek a zanechaná písmenka ...! A hezké jaro přeju :-)

Norsko : brutálně vstřebávající - perfektní obrat- kam ty na to chodíš...?

Tys to teda rozpálil... a tooolik zásahů ...

Romane: děkuji za upozornění – jsem totiž člověk, Který ty absolutismy vůbec nevnímá a nedává jim ten jejich zásadní význam, který ve skutečnosti mají – a já vím že je dost lidí kterým tohle vadí – a  je možné že si budu dávat pozor - ale...? (Když já je vážně nevnímám... což bude asi chyba…)

Romane - Být geodetem může být – dle mé představy - (asi značně zkreslené? – ) fajn a může to vonět couráním venku což je to nejlepší? Tak krásné dny Jara přeju

Radovane - jsem moc ráda, že ses zastavil - a děkuji

Víno bez pravdy je smutné....

Ale já bych byla velmi velmi ráda za holou pravdu i bez vína – pravda – ta tady chybí nejvíc

Radovane - díky ...

(Kouzelný proutku - proč se verše v dobrou báseň jen bludištěm slov a obrazů mění...?ale to o hodnotě básně  asi není- jen o způsobu zamyšlení a možná o premise, že jednoduché cesty jen k obyčejným cílům vedou...? )

Radovane - díky ...(Kouzelný proutku - proč se verše v dobrou báseň jen bludištěm slov a obrazů mění...?ale to o hodnotě básně  asi není- jen o způsobu zamyšlení a možná o premise, že jednoduché cesty jen k obyčejným cílům vedou...? )

I já ti jí ze srdce přeje – maková panenko – tobě a všem

Kadeřavá: děkuji - moc mě těší...

Vám všem moooc děkuji - patříte do mých představ o krásném světě... no- proč  si trochu nesnít...?... Někdy...?