básníkovi...
pouliční lampy tiše zvracíoranžový světlo na chodníka všichni mojibásníciv svetrech černě pruhovanýchvyráží do matičky Plzněna dně půllitrů pivahledat osvícení-dobře vědí,že tam neníJdu s tebou básníkuaž na kraj mísyve zvratcích pocitůhledat inspiracizachovám paniku
vlastněsvouutopím se sangvouprocházka po tramvajových pásechnebudem, prosím, myslet hlavouzase mě někdo cuchá ve vlasechsrdce jsem zamknula za dveřmitak to bude lepšítak to půjde lépe.
básníkovi
pouliční lampy tiše zvracíoranžový světlo na chodníka všichni mojibásníciv svetrech černě pruhovanýchvyráží do matičky Plzněna dně půllitrů pivahledat osvícení-dobře vědí,že tam neníJdu s tebou básníkuaž na kraj mísyve zvratcích pocitůhledat inspiracizachovám panikuvlastněsvouutopím se sangvouprocházka po tramvajových pásechnebudem, prosím, myslet hlavouzase mě někdo cuchá ve vlasechsrdce jsem zamknula za dveřmitak to bude lepšítak to půjde lépe.
Filozofie dnešního člověka
ne opravdu nechcidíkyvíš dnes
na filozofování nikdo nemá čas
na přemýšlení není síla
nevěříš.
maso-sado-maso
vykucháš moje srdcekávovou lžičkoupod dezertovým talířkem možná zbylo pár sladkých drobečkůz lepších časůuvnitř roztříštěná nádobaruce kolem tělajinak se rozsypupříliš dlouho trávím vlastní střepysadomasochisticky hladit po tváříchmiláčku.
rty si šeptaj chanson do uší
Zornička
pod ní tlustá černá linka,
řasy pod víčka,
kurvička dělá že spinká.
můj HLAD
Nad šálkem čaje
krmím svou duši.
Měla už hlad.
A nyní
Smutný zátiší
Smutný zátiší,
dvě sklenky s lahví nedopitýho vína
zhořklého pachutí času
Motýlí křídla
Dovnitř otevřená
Zevnitř rozervaná,
zbitá a špinavá.
Zlehka oklamaná,
trochu bolavá.
Jednoduchá kritika jednoduchých
Otupělá do bezvědomí,
prožívám svý vlastní city
pod rouškou zmlhoviny,
jsem otupělá, jsem vbezvědomí.
hledám
V bledě modrém dýmu
hledám květinu, co léčí
mé neposlušné myšlenky,
mám rozcuchané vlasy.
Hořký kafe
Jsem hořký kafe,
přeslazený abych ti chutnalo.
Jen nevím jestli bys mě bez toho všeho cukru měl rád.
Chci si hrát,
Pitomím
Pojdme všichni utíkat
na trati bez cíle,
jenabychom se zalíbili.
Na co. Stoupnu si na katedru
divne blbá,blbě divná
Mojezlomená rukachce psátkrasopisem,
můj úsměv oslazený slzami.
Jsem slušná šlapka
-nedívám se lidem do očí
Jasná sebevražda
Všude je plno úsměvů,
šklebí se a hryžou do krku.
Pode mnou kaluž krve,
já jen čumím neschopná pohybu.
For you my little angel
Stromy zdvihaly větve, když šel kolem,
on viděl jen spadaný listí.
Čeho se dotknul, zůstalo krásné,
on viděl jen rozmazanou šmouhu na skle.
Posraný auta
Šla, jak nejrychleji mohla. Nejraději by mu utekla.
Jel vedle ní, sotva jí stačil, a vjeho hlase bylo něco, co jí připomínalo raněné zvíře:
„Proč jsi mi lhala. “
„Vždyť tys mi taky lhal.
v CO?
S Bohem hovořím,
do ticha,
že nevěřím,
že ještě dýchá.
V království zmuchlaných papírových kapesníků
Začínám
bez vědomí, co z toho bude.
Chtěla bych
si stěžovat,jenže neznám slova,kterýma bych
pour toi, mon petit ange
Pošlu ti hvězdu
v balícím papíru.
A anděla
s havraními křídly.
Klaun
Mý pády na hubuk jejich pobavení.
Ne, nejsem dobrý, jsem jen
klaun s rozteklymi líčidly,
(kterej chce asi trochu moc. )
Rozlazena
Moje duše, struna bez kytary,
napnutá do rozlazena.
Svíčka bez knotu svítí v mý temnotě
a hřeje miruce. ( a vosk hřeje ruce)
Drž mě
Drž mě a řekni mi, co je svět,
drž mě ať neupadnu
-omráčena jeho krutostí.
Drž mě a řekni mi, co je člověk,
Běž
Boli tě hlava.
to je jen kocovina.
Boli tě srdce.
je to jen tvoje vina.