Písmák Z Miliard Ta Jediná
Na Světě je víc jak miliarda lidí……víc jak miliarda těch co život vidí. Miliony mužů, žen, vesniček a měst……miliony zkratek, silniček a cest. Na Světě je víc jak tisíc krásných míst……tisíc knih, které chtěl bych jednou číst. Stovky různých zvířat, které se mi líbí……stovky známých vět, jež člověk slíbí.
Na scestí
Na scestí
snad krůček ke štěstí,
jenž může být matoucí
a srdce v tmách tak planoucí cestu ti ukázat může
Báje a pověst o Diovi a jeho ženě
Vbájných těch dobách
kdy lidem se zdálo
že život jim plyne
a snů mají málo
Brána do světa snů
Před tebou se otevírá
brána do nebes.
Na cestu ti hvězdy svítí.
Kampak půjdeš dnes.
Víla
Vílo z vzácných obrázků;dnes umírám, pro lásku.
Smrt si přišla pro mne v noci,to pro ten sen a pro ty oči.
Pro ten pohled kvítí plný,od těch dob jsem neúplný.
Něco chybí ve snech mých,to ztratil jsem v očích tvých.
Hvězdy nad městem
Kalamář se rozlil nocí
Noc je dáma, útlá v bocích
Chladná velice.
Hvězdné stříbro z jejích víček
Tiskař
Myslím jen na tebe,
na tvoje rtíky,
na které polibkem
vytisknu " Díky ".
Jsi jako..
Jsi jako sen
Však snem zůstaň malou chvíli
Jsi jako sen
Jenž ke konci se rychle chýlí
Plamínek
Až skončí den
A ty půjdeš spát
Chtěl bych být plamínkem
Jenž bude tě hřát.
Knock out
Dva údery pod pás padly
Před očima temno
Tvář moje se k zemi blíží
Všechno je mi jedno.
Valentýnský medvídek
S medvídkem z plyše
Čekám a mrznu,
Proč k sakru nemůže
Být Valentýn v březnu.
Valentýnský polibek
Za tenhle krásný den
Miláčku díky,
Při našich polibcích
Mrzly nám rtíky
Valentýnský Sněhulák
Sněhuláka se srdcem
Postavím nám k svátku,
Vezmem si z něj do mrazáku
Kousek na památku.
Smutná
Pod moje víčka
Sen se tiše vkrádá,
Už mi asi neřekneš,
Jestli měla si mě ráda.
Bílá Labuť
Sněhová královnaV prachovém pěříNa příchod králeVe svých snech věří. Pár slaných slzPo tváři stékáI z malých kapičekMůže být řeka. Nemůže zakrýt všeTa bílá krásaNičím nezahalíšTo co srdce drásá. Smutek až pod peřímMá zaťaté drápyJak my i bílé labutěObčas se trápí.
Pod lipou
Stojíš sám tam pod lipouVečer už se snoubí s tmouCo bylo dřív už není dálZůstal si stát opodál. Ta co tu byla odešlaVšak tobě z mysli nesešlaCo bylo dřív už není dálZůstal si sám opodál. Už míjí tě i pohledemČas vrátit zpátky nesvedemCo bylo dřív už není dálDřív stával si s ní opodál. Teď oběma vám tečou slzyZůstal's sám a to tě mrzíCo bylo dřív zas bude dálA budeš stát tam cos dřív stál.
Uf, to byl zase den...
Když se člověk ráno probudí s tím, že nadchází další pěkný den, jistě nebude vše v pořádku. Je pondělí a přede mnou je další perný týden. To by ale nebylo normální, kdyby se něco nepřihodilo hned v šest ráno.
Ještě že mám v těle už zabudované "biohodiny".
Smím a nebo ne?
Smím tě hladit. Jenom jemně. Abys poznala že přec i ve mně. člověk stálé přežívá.
Okouzlení
Okouzlily mne tvé vlasy,tvoje oči plné krásy-s úsměvem se doplní. Snad i sen o krásné ženě,v horké lázni,vonné pěně-i mě se jednou naplní. Obličej jak kvítek růže,nic mě teď už nepomůže-jsem tak sám a ztracený. Její oči,velké temné,probudily touhu ve mně-já zcela jsem z ní zmatený.
Poslední slova
Kdo chce žít láskou, miluje
Kdo neví, zprvu slibuje
Kdo neví, jak moc láska bolí
Lituje, když chybuje
Kolikrát ?
Kolikrát za den potkáš tu pravou. Kolikrát hraješ sis myšlenkou hravou. Kolikrát políbíšsladké rty její. Jak často s ní sedíškde ptáci pějí.
Zůstaň
Zůstaň tu se mnouMalinkou chvíliJsi jako včelka S nezlomnou pílí. Stále mi utíkášV sobě se skrývášS krajinou okoloSvou krásou splýváš. Ženeš se životemJak velbloud pouštíJsi jako řekaKdyž břehy opouští. Byl jsi tu včeraDnes jsi tu zasNelze tě zastavitJsi neúprosný čas.
Kolik ?
Kolik bylo v životěpopsáno bílých stránek. Kolik už se rozsypalopepřenek a slánek. Kolik musí člověk napsataby popsal lásku. Jak dlouho to trvat můženež vysloví hlásku.