Rubín
Krůpěj krve na polštáři
Chutná po slzách
Ty jsi mě opustil.
Ametyst
Žíhaný blesky fialek
Do sněhu květy vpíjejí se
Chladná krása
A přece jemná .
Křišťál
Kapička slzy
Zamrzla navěky….
Bolest či radost skrytá.
Návrat
Stíny stromů se zkracovaly a utíkaly před vycházejícím sluncem. Tichounce svítalo. Omámeně jsem otevřela oči a pousmála se. Na malém paloučku, který byl pokryt pavučinou zářivých perliček rosy, se převalovalo několik zachumlaných klubíček.
Otvírání studánek
Člověk jako malý pramínek vyvěrá na zem veskrytu chladného mechu a obklopen tmavě zeleným kapradím. Klikatí se lesem a vesele bublá mezi kameny vbezpečí přívětivých stromů. Pak si začne razit cestu dolů zhor mezi rozervanými skalisky a spadlými kmeny. Vře, kypí, pění, burácí a smete vše, co mu přijde do cesty.
Víla z pohádek
Objevila se
Zahalena do říční mlhy
Objevila se
Víla zpohádek
První vlaštovka jara
Kolem 21. března všichni očekávají příchod jara. Někdo vnoci čeká u velkých kyvadlových hodin, které úderem dvanácté odbíjí půlnoc. Někdo zase každý den vyleze nastrom a dalekohledem rentgenuje jih, zda neuvidí hejno vlaštovek.
Karneol
Bloudím sama letním večerem.
A už mi jen zůstal
Teplý úsvit zahrady
V dlani ukrytý
Modrý kámen
Na své cestě potkáš mnoho balvanů, skal i drobných kamínků. O některé zakopneš, některé přelezeš, kolem některých projdeš jakoby se zavřenýma očima. Ale přijde čas, kdy i ty se zastavíš a porozhlédneš se kolem.
Uslyšíš volání… A ucítíš pod chodidly tepavé záchvěvy země.