Jen jestli jsem zamkl!
Jarda típl dokouřenou cigaretu, sprovinilým výrazem pohlédl na hodinky a vzdychl. Vyšel kamenné schody, otevřel dveře a ocitl se ve své oblíbené hospodě U Milušky.
„No konečně. Pozdě jako vždycky,“ zvolal spřiopilým úsměvem Standa a vyčítavě se na Jaroslava podíval.
22. 10. 2006
1
1
870
Povídky
Vnímám
A když se obrátíš
Vidím tam samotu,
Vidím tam lítost,
Vočích tvých. .
19. 07. 2006
0
0
814
Miniatury, hříčky
Realita = výplod mysli
Živelník: Kde to jsem. Co tu dělám. Proč tu jsem.
On: Samé otázky…
Živelník: … a žádné odpovědi.
09. 10. 2005
2
0
878
Ostatní nezařaditelné
Ego
Ego se mi otevřelo
Málem mě to zabilo
Zahalené celé bylo
Nemůže být mé
26. 08. 2005
2
0
871
Miniatury, hříčky