Choroba
Vkrásné ráno začal den a překrásná víla se probudila. Pohlédla na svůj obličej a…
Smrtelně se vyděsila. Neviděla totiž sebe, Štěstí, ale bezejmennou kostru potácející se městem vyhnána zNebes kde navždy být měla
Natolik ohavná bytost to byla, že víla se rozkřičela, jen aby ten děs vypudila ze svých popelavých očí.
Přisedla kdřevěnému stolu a zakousla se do krajíčku chleba.
Podvedená kurvička
Řekl ať přijdu, tak jsem ho navštívila
Strávila jsem s ním den a noc, probdělou noc.
Řekljí, ať přijde. Tak ho navštívila.
Strávili spolu noc, probdělou noc.
Začátek
Když otevřela oči spatřila naprostou, dokonalou, nepopsatelnou krásu. Ohromilo ji to, chtěla se jí dotknout. Natáhla svou teknou kostnatou ruku, ale najednou ji něco prudce ztrhlo zpátky. Znovu se pokusila natáhnout ruce a vstát.