.. .. ..
Tři dny před tím večerem
tím Ježíšovým
narozeným
něco na mne zaklepalo
zvostra
Jsem jak tráva ostřice
ve škarpách
mezi poli
žlutá a hnědá
Šeptáno na západ
Už vata padla
střechám na hřbety
a noc už větví
lůžka ustýlá
Zvláštní
zvláštní.
zaslechnout zpěv té,
co už dávno není
a tys s ní chtěla duet dát
Žabky na (klidné) hladině mysli
Už se mlhy na rybnících
čeří
a stěny stále ještě rovné jsou
než objeví se
Kávová kantáta
nebe je černé jako káva
hustá a bolavá
a hvězdy - kousíčky cukru
a ty klidně sbíráš
Africká
Dnes je slunce africké
obrovské a žhnoucí
plameňáci křídly šustí
citronoví papoušci
Můj starej kámoši
čajově mile se připlazíš
obtočit se natřikrát
kol tváře
jako kouř
Jasmínově
S vlasy do zlatova
jako lev africký
zavrčíš na mě
zpoza stolu
The girl in the same room
Už tam zase sedí
děvčátko
tváří se bezelstně - vysmívá se mi
já v druhém koutku pokoje pláču,
Mrtvý holub
Dnes ráno cestou do školy
ležel tam na zemi
mrtvý holub
ležel, křídla rozepjatá
Proč už neprší modročerně ?
Až z mého
nastokrát
slepovaného
nebe
Ospalá, ale přesto ohnivá
Jak jen mě tu můžete
takhle nechat .
Nahoře nademnou prosvitují
přez samet vzdálené hvězdy.
Listěná
Díky za Slunce, které přišlo
po několika dnech
zmrzlého smutnění
Paprsky tančí po stromech
Tahle je finská
Prší a je mi zima
tráva uvnitř mě je zelená
jak polární záře
A já pláču - chci domů, k tobě, do světa těch krásných láhví
Lesní, tmavě zelená
Spávám nad řekou
vedle mě myš - šedivá, milá
taky spí
ona by fousky zarosila
Flétnová - indiánská
Zní ve mně
poslední zbytky modliteb
za znovubytí
Čtvrtá návštěva
Zvláštní včela
přilétla, když jsem psala
tyhle verše
očichala je
Stoická
Jsem vrostlá do země
Divné mluvit tak o ženě - dívce
Zakořenělá
Ani vítr se mnou nehne
Nebo se radši utopím ve víně
skoupím samý drahý vína
rudý jak krev, jak tvůj smích
jako tvý básně - vínový
a napustím si vanu
Střepy přinášej štěstí?
Pamatuješ, jak zvedla jsem ten střep ze země
a řekla tenkrát - pro jistotu.
Pořád ho nosím
v tašce
S kůží na trh
pohladíš hlavu,
snad radši posyp ji popelem
a zakopej na zahradě
písek dusí mě v očích
Abstinence
Nechci být abstinentem lásky
a ni žalu.
Nechci.
Nechci a nebudu
Staletá
Ta hloupá bezprostřednost,
naivita davu
měkost lásky
neústupnost zemských ker.