The girl in the same room

Už tam zase sedí

děvčátko

tváří se bezelstně - vysmívá se mi

já v druhém koutku pokoje pláču,

že nic, nestává se něčím

A ona píská na flétnu

Jsem důležitý člověk, musím

řešit životní otázky

vždyť nemusí být zítra...!

Ona šeptá : " pojď si hrát, vlézt na strom,

hrát na francouze, křičet nesmyslná slova !"

( jenže já je přece říkám denně)

A ani nechce nakreslit

beránka

Mě vzdělané, intelektuálce...

" Křičíš to?"

A klidně trhá mé růže, mé lásky,

mé vzpomínky  mrtvé

NA KOST