Písmák Korál uvědoměníse
V moři přede mnou je atol
Cíl mého mořskovlčího toulání.
Usadím se na něm, a budu žít.
Po předělaném robinsona vzoru.
Večer na zamyšlenou
Nalil jsem si z konvice
až z Indie pravý čaj.
ve slabém oparu kouře
prozkoumávám jeho taj.
Lež má krátké nohy???
Seminární práce – Lež má krátké nohy, daleko nedojde V poslední době začínám nazírat na spoustu věcí zcela z jiného pohledu, než tomu bylo do nedávné doby. Čtu noviny, sleduji zprávy o politickém dění doma i ve světě a samozřejmě nově nabytá akademická půda pod nohama mi také umožňuje jiný pohled na současné dění. K přísloví „Lež (nepravda, smyšlenka, výmysl, klam) má krátké nohy, daleko nedojde“ nemám zcela vyhraněný názor. Mým úkolem je ale obhájit nebo oponovat přísloví, takže se alespoň pokusím ke každému napsat můj subjektivní náhled.
bout love
Chybami se človek učí,
svoje tělo, dusi mučí.
Omlouvá se, odprošuje, vzývá svaté kříže,
málokdo chce poznat zevnitř chladné lásky mříže.
Vystřízlivění z platonické lásky
Nádherné šaty a voňavé máš vlasy
Říkám si v duchu má věrná královno.
Sčítám a násobím všechny tvoje krásy…
Láska platonická je prostě na hovno.
Problémy s křížovkou
Po čase jsem si konečně našel chvilku, abych si mohl odpočinout při luštění křížovky. V mém případě to nedopadlo přímo jako odpočinek, nýbrž jako zlomyslná hra na nervy drásající mozek. Načal jsem několik těch čtverečkovaných oblud, ale vždy po doplnění chemických značek prvků a iniciálů slavných osobností jsem byl v koncích. Konečně mi padla do oka ta pravá, (vypadala lehčí než v deníku Metro – pro mimopražské: bulvární plátek rozdáván zdarma pro ranní cestující MHD) – zřejmě pro začátečníky, v které jsem zvládl doplnit většinu prázdných políček.
Není idylka jako idylka
Jednoho pochmurného deštivého večera jsem se rozhodl, že si navzdory ošklivému počasí udělám příjemný večer. Po chvilce přemýšlení jsem zvolil metodu relaxace pomocí etnické hudby a zvláštního indického čaje s exotickou příchutí. Navařil jsem si ho tedy, oblékl se do saténového županu, spustil CD a blaženě jsem se posadil do houpacího křesla. Čas mi klidně plynul, do pravidelnosti černošských tamtamů se mísilo krupobití o parapet za oknem, nápoje v konvici ubývalo a já přemýšlel.
Idylka pražské noci
Na chodník zapadlé uličky
sníh si tiše a pomalu padal
Za oknem třesoucí plamínek svíčky
s knotem a voskem se hádal.
Óda na holuba
Zvíření prachu, mávání křídly
Zde je mé hnízdo, ze Holub bydlí.
Rozhled má krásný, do širého kraje
Neb právě ten v životě holubím „důležitou roli hraje“…
Čekání na „Godotku“
V průchodu činžovního domu
Kouřím poslední cigaretu
Snad dojde k nějakému zlomu
Na který čekám…
Generálova deprese
Uzavřít se do kasáren plné divných myšlenek.
Zaposlouchat se do klavíru.
Nechat se hladit od jedné z milenek,
Vychutnat statečně pocit z míru.
Šťastný mnich
Naliji si pohár vína, bříško pohladím
Povolím kutnu, loutnu naladím
Z talíře voní kuřecí stehýnko
Pracovat nechci – ani malinko
Láska k Markétě z pohledu materialisty
Markéto, jsi moje srdcová valuta,
se kterou na trhu s květinami
snažím se poctivě obchodovat.
Markéto, jsi moje černé konto,