Poslední hřích
Jednou zinscenuji vlastní vraždu a ty budeš jejím hlavním hrdinou.
Můžeš si vybrat, je libo proříznout mi hrdlo nebo prostřelit mi bok.
Budeš mým posledním milencem předtím něž to skončíš.
Každý odsouzený má právo na splnění svého posledního přání.
Šílený věci
Protančit se do ránu v rytmu noci
Podniknout cestu do neznáma
Okusit příval náhlé slasti
Být nespoutaná
Zlatý běh času
Něco je tu a něco není,
změní to koloběh dnešního dění.
Něco jde sem a něco zpátky,
klepe to na dvěře zlatými drápky
Sen
Mívám zvláštní sen, co se mi vrací
jako vzpomínka na noci s tebou probdělé
Je jako opar sladké mlhy, která ulpěla mi na rtech
a ještě stále cítím její chuť. toužím po tobě
Chtíč, strach a zmar
Tvé jméno je chtíč,a však věřit jsem chtěla, že i málo postačí ti ke štěstíK němu v srdci máš klíč,přesto směr svých činů nevidíš a tak dostaneš se snadno na scestí
Tvé jméno je strach,snad i já sama bála bych se dotknout tě, že rozplyneš se v pracha větrem do noci se necháš rozvát
Tvé jméno je zmar,máš tisíc možností a šancí,však ani jedné neuvěříš, to radši necháš si jí mezi prsty proplout
Jako myška:-)
Po špičkách tiše,
jak jen to půjde, drahá duše,
přijdu za Tebou.
Neslyšně, hluše s oblázkem víry
V kapkách soli
Pod víčky v řasách tvých
chci se potopit,
dosáhnout na dno, zapít čas
Slepá jak noční brouk
Oběšenče
Ze strany na stranu
dítě se smálo,
hledělo na cestu z prachu lidských těl
Ze strany na stranu
Zrádná milostnice
Černá voda
kapka hlenu stéká
Rudá náplň
tvého nitra sténá
LÍTAT
Chtěla bych křídla mít, vědět o čem sníš,
proletět barevnou záplavou
vědět o čem sníš, tak pochopím tě spíš,
prohlédnu tajemnou záhadou
T. U.*
V obláčcích prachu se vznést,
pomalu stoupat a vracet se zpět.
Spočinout v tabáku cigaret,
co rozvířil tvůj horký dech,
Legalizace chuti
Jak jsi mi vzdálená a přesto dosti blízká na to,
abych nechala se tebou unést.
Na chvíli vdechnu tvoje jméno z úst zelenavých lístků.
Dám na oltář svůj zbytek vážnosti.
Být ničí
Už nechci být ničí,
dát své tělo v šanc dotekům,
jenž hnusí se mi nastokrát.
Láska je had, co odporně syčí.
Pomatení
Příslibe noci, lásko. , naděje. ,
vzývám tě v moci své k sobě.
Už jdu si pro tebe.
Mrcha
Zpočátku rozmilá, teď mi kudlu do zad vrážíš
a v rozohněné bouři není cesty zpět.
Jen krůpěj naděje z mé rány stéká,
plní číši jedem - už brzy zkalí ti svět.
Odpustit?!
Snažím se zmást myšlenky své
- třeba to půjde
zapít bolest
uhasit žár
Loutka
Jsem loutka v rukou řezbáře,
kousek dubového dřeva.
Snad múza tomu chtěla
a stvořila mě pro potěchu jeho šedých očí.
Tvář bez jména
Mraky šedé v dešti skryjou tvůj pláč,
děkuješ bohům a přitom není zač.
Černou řekou půjdu k vrcholům tvým
po stopách slz, co zanechal tvůj stín.
Budeme mlčet
Uvěř mi, zbytečně se neptej dál
Uvěř mi v tom, co stejně víš
Polibkem umlčíme ústa svá tak,
aby nebylo co říct
Stromy
Následuj cestičku v jejich kůře ve slepé víře,
že zavedou tě k nebi.
Vždyť jenom mrtvé pahýly těl zbyly z nich,
tak kam chceš jít.
Jsem jako...
JSEM JAKO.
Jsem jako voda, co ze stoky vytéká
Jsem jako louže, kterou právě projít máš
Já jsem ta dívka, co ti zlomit srdce má