Písmák blbůstka
Koulím si oblázky
vyhřáté od lásky,
v dlani je pohladím
a pak jim poradím
Postelová
stínohra prstů
perokresba tvých křivek
na mém pozadí.
bez názvu
spřízněnou duši
vtiskl jsi mi do dlaně
hraně oddaně.
Jako má dnešní nálada
Všichni jsou tma,
jenom já jsem benzín.
Nemáte někdo sirky.
Lesní rýmovaná
skládám lesní rým,
listím, mechem, kapradím,
slovem pohladím
že by pokus o obhajobu?
vášnivý pohled
kouká hravě z očí
jen flirt, ne zločin
Suita
Už z dálky slyším
rolničky tvého hlasu,
rozhazuješ tóny plnými hrstmi,
stupnici něžných slov
Až jednou...
až jednou
uvidím
všechny barvy malířské palety,
uslyším
Okamžik potkávání se a míjení
potkáme se,
podíváme
do očí
a mnohdy
Čekání na telefon
Pohledem upřeným na telefon
se ho snažím přimět k tomu,
aby zazvonil -
hypnotizuju
Právo na život
Zvířata zabíjejí, protože mají hlad. Větší vraždí menší, aby přežili. Koloběh života a smrti. Ale proč my.
My dva
Zkouším ti při polibcích
pohledem očí
s hlavou nakloněnou
němě říct,
Čarodějná
Ve světle noci
postava vzpřímená
pohazuje červánkovými vlasy,
prolétne tmou jako kometa,
Ženou...
Ženou se nikdo nenarodí,
tak vězte, vaše blahorodí,
pane tvorstva,
přeudatný,
+-
Ve spirále tvých očí,
bortí se celý svět,
lidé klečí, křičí, prosí
tvá oběť.
KŘÍŽ
Symbol víry, symbol strachu,
symbol pádu, symbol krachu,
symbol vítězství, co v ruce třímá.
Symbol lásky, symbol hněvu,
Kdo
Kdo jsem
a kdo jsi ty.
Jsme jen dva body nekonečna.
Jsme jen dva lidi,
Pro někoho realita
Pro někoho realita
Protáhla jsem se a bolestí jsem v pohybu zase přestala. Kalným pohledem jsem sjela po svém těle a láskyplně si nateklou rukou pohladila snědé lýtko. Jo, nohy, to je to jediné, co se na mně chlapům kdy líbilo. Čerstvá ranka pekelně pálila a hnisala.
Spropitné
Spaste svoji duši,
ďábel tělo krade,
lidi, nejste hluší,
tak mu dejte pade
padlí andělé...
Je skoro tma a šedé stíny mrtvých
splývají s nudou velkoměsta.
Padlí andělésev pláštích s kápí
neukazují nikomu svou opotřebovanou tvář.
Odezva
Souvislosti neexistují,
podrobnosti nejsou,
zážitky nebyly a
vzpomínky nebudou.
Řev
Z posledních sil volám
a nikdo mě neslyší,
řvu jako o život
a co mi to dá.
Mrak pochybností
Připlul a přikryl naději,
tu na lepší zítřky.
Hledám hloub hlouběji,
a pletu si z vrásek svetr.
Vzdálená
Jsem andělům vzdálená,
prosím o hvězdu na čelo,
nekoná se žádná proměna,
jakoby se nebi nechtělo.
zoufání
Šla jsem nahá k telefonu,
jen abych slyšela tvůj hlas,
po mokrých zádech přeběh mráz,
kapky vody stékaly z mých vlasů
bez tebe
Bez tebe je život těžký,
jsem jako ptáče se zlomeným křídlem,
co se místo letu raděj vydá pěšky,
než aby přiznalo,že přeci,
oheň x voda
Jsem oheň a ty jsi voda.
Plameny tě hladím.
Hořím láskou.
A ty mě.
Kámen
Kámen
Oko matky země.
Navždy uzamčená ústa.
Pilíř statisíců uměleckých děl.