Písmák Zabiják a předsudky
U řezníka z Pustěnic,
prase lehne jako nic.
Držíce za ocas v posledním tažení zoufale bojující,180 kilogramů vážící svini,s povzdechem jsem si uvědomoval očividnou nepravdivost oné magické zaříkávací formule. Robustně vyhlížející řezník,jemuž nehledě na jeho skutečné jméno v mnoha jihomoravských vesnicích neřekl nikdo jinak než Zabiják Josef,však tento rým při podřezávání hystericky kvičících prasat recitoval s železnou pravidelností. Nyní se povýšeně pousmál nad mým potem oroseným čelem,přímým to důsledkem vysilujícího boje s umírající bestií.
Slunce,seno,realita
Zažíval jsem o těch prázdninách poměrně časté pocity nudy. Možná nedostatečná míra melancholie či osobní mladistvá nevyzrálost byly příčinou mé částečné apatie vůči všem rozbujelým krásám přírody. Navždy mi zřejmě zůstane záhadou,z jakých že pochybných pohnutek jsem onu osadu s marnými ambicemi stát se vesnicí zvolil za místo svého téměř tří týdenního pobytu. Skupina lidí přibližně mého věku,s níž jsem si mohl potenciálně rozumět,byla reprezentována jedním od narozením mírně postiženým hochem a dvěma konzervativně šikanující výchově podléhájícími děvčaty.
Kdo je Charles Bukowski?
Není to tak dlouho,co mi jistý student středního odborného učiliště poskytl svůj náhled na román Charlese Bukowského Šunkový nářez. Charakterizoval jej jako bezchybně "úletovou" knihu o záviděníhodném životě plném odvázaně opileckých mejdanů a nezávisle rebelských postojů. Soudě podle Bukowského výtvory bohatě zaplněných pultů našich knihkupectví,jevu pro ostatní jaksi nekomerční literaturu zcela atypického,těší se tento zástupce americké beat generation u nás poměrně netradiční popularitě. Co chtěl ale Bukowski ve svých alkoholickou můzou políbených spisech sdělit.