Jen doraž, Seveřane.

Proč ne, jen po ukončení té otrocké práce přestávají, v lepším případě, zdravit.

Jestli ti je těch 17 jar, pak jsi básník, ahoj.

Zajímavej nápad, Honzo.

Neviděl jsem ho, neznal jsem jeho hlas....  Děkuji za každou napsanou hlásku a dobrou, milý.

Hle, básník !!! Bez keců. Knížku si určitě opatřím.

Rád bych si koupil, mohu se zastavit třeba šestkou nebo třináctkou nebo jiným busem, když se teda ozveš.

Ahoj, výborně. Pěstuji zvýšené pracovní nasazení v prapodivné době bezbarvých běžců a běžkyň... a snažím se nadechnout, aby mě nenapadlo koupit si lehké boty s fajnovou podrážkou.

A ty?

Rád bych přijel, poslechnout v koutě... s nějakým tím kafem?!

Ahoj, kouknul jsem na ukázku, zvolilas zajímavě... těch pár řádků se mi líbilo. Moc štěstí ti přeju.

Není zač, zítra si přečtu vše. Dobrou noc a také děkuji.

Jsi blázen, jenž vidí krásno i bídu trochu jinak než ti ostatní, zoufalý úděl básníků. Dá se to léčit provozními předpisy dnešních mravů, které jsou daleko odpornější než rybí tuk. Píšeš resp, vidíš hezky. Nezačni s léčbou.

S

Ne, není to ironie, ani náhodou! Rád bych se s tebou sešel a pohovořil.

To je od tebe pěkné. Měj se fajn.S

Dost dobře napsaný, fakt dobře. Prostě umíš psát skvěle.

Měj se,básníku!

pozn. Mně můj rodnej umakartovej hajzlík, kde jsem poprvé prožil orgasmus, vyzdili a obložili béžovýma kachličkama. Ani Katolický magazín, co tam nechávala babička, už tam není, ale klíč ve dveřích jo.

...já zas asi kvůli tobě něco náčmárám.

Fajn.Bez patosu, pěkný.

Tvůj nos není určitě větší než záda paní Oprendekový - takže je to nosík, nosánek pro mý masérský řemeslo.

No jasně že i končetiny,uši, nos a a tak dále...dohodnuto!

No jasně, ale 258km to zas tolik není... tuhle jsem masíroval Ukrajinku a ta mi povídala, že jezdit na kafe 400 km není na Ukrajině žádnej problém.Tak až budeš teda projíždět, dej vědět,  a já ti projedu záda,jo?

V Pardubicích, uprostřed města, u dveří mám umělou kytku, za dveřmi tři živé kytky a plno lávových kamenů...zastav se, podle popisu nemůžeš zabloudit.

Víš, zrovna včera jsem masíroval krásnou paní, která mi povídala - já jen poslouchal. Ahoj.

Když hrozíš prosbou, kdo tě vyslyší? To skoro není otázka, to je spíš destilovanej smutek.

To je smutná, moc smutná zpráva. Děkuji, že jsem ji mohl potkat.

Vzpomínky a básničky zůstávají mezi námi.

Děkuju.

Asi máš peněz nazbyt.

Škoda, že nežije Jaroslav Hašek... Sláva Tonasovi!

Famózní!!!!!

Přenádherné!!!

Docela obyčejná lidovka. Druhá sloka dobrá, v třetí přebývají dva poslední verše, zbytek lidovka - to já rád.

První sloka začala pršet...tak to má být.

Pokus o poezii, ale asi ze srdce psaný, snad...pak je to v pořádku.Jinak by to bylo naprosto děsný.

Neskutečné píčoviny! Mám asi blbou náladu...

Proč musí být poezie tak složitá?