Písmák písečná
Když mlčení má ostré hrany
a svět je vpavučině zacuchaný
myšlenky bolí
na dotek
můra
z hlubiny temno temné tmyzrodila seza světlem hnanákolem lampy s touhou kroužía její křídlajednou rozpadnou se v prachjak planá slova na papířev spálených básničkách .
o hledání, tápání a nalézání
Vdotecích
stělem tvým
sama se nacházím
Sjistotou
momentka X.
Znám
po paměti
po dotecích
a znovu zase tolikrát
dotek anděla
Je kdesi muž a kdesi žije ženaA na okamžik chvíle divuplnákdy jsou si blízko na dotekK ránu pak zbývá pírko v dlanijež anděl ztratil za svítáníkdyž voné chvíli letěl kolem nich.
nadějeplná
Plamínku svíčky plápolej
a zrcadli se vsklínce vína
Vrať mi tu touhu, která nezhasíná
Do dlaní dej mi
ještě jedna teskněnka
Chybí mi tvoje ruce
tápající po mém těle
Chybí mi touha
vdoteku rozechvělém
momentka IX.
Mám tě i nemám
Napořád
Jsi moje naděje
že i vtomhle údolí
variace na IX. momentku
Jsem vtobě
a ty ve mně
Vlákýnka osudu
pevně upředená
vyznání
Do dlaní dávám ti
sebe sama
na střípky rozlámaná
Skládej mě
letní..
Na hebkém přadýnkuloňského létavítr nás zaválv sítě pavoučkůKdesi se máme na doteka kdesi v mlze ztrácíme seV tom divuplnémčase darovanémkdy ticho hebcehřeje do dlaní.
nadějeplná
Plamínku svíčky plápolej
a zrcadli se vsklínce vína
Vrať mi tu touhu, která nezhasíná
Do dlaní dej mi
ještě jedna teskněnka
Chybí mi tvoje ruce
tápající po mém těle
Chybí mi touha
vdoteku rozechvělém
teskněnka
světýlka ohňů
za magické noci planou
mám dlaně prázdné
a zima je mi na duši.
poraněná
O první noci májové
zas jsi mě zrukou upustil
Já na zem spadlá
jak dráty vysokého napětí
Rozevlátá
Ve vlasech vítr
Vlaju
Nad hlavou slunce
Svítím
momentka VIII.
za všechno vživotě
se platí plná cena
Však proč mám někdy pocit
bolavý a teskný
. . .
Dva stíny vedle sebe
bolavé po rozpacích
a na dně sklínky
střípky touhy
- - -
Vrátíš se ještě
lásko moje.
Jen na okamžik
jak pro deštník
stýskací
když se mi lásko
stýská tiše
tak šeptem chodím ve tvých šlépějích
příběhy dávné
valentinka
poprvé vživotě
lásko vím
že kamsi patřím
a že smím
odeklínání
odeklínáš mě
mě zakletou
když do klína
mi měkce kladeš
jiné blues..
Pod kůží vzájemně
vdobrém i zlém
se máme
na dotek
o lítosti
čas chýlí se k první noci lednovéjak prázdné dlaněandělům krvácíkřídla poraněná
variace na čtvrtou momentku
Krůček po krůčku
míjím
a znovu
objevuji
momentka III.
Já nepláču
jen občas
slzy vyplavují
zrníčka soli
... tak trochu blues
Muzika valí se
do ticha
tiká tiká tiká
Kopýtka rytmu
Uprostřed noci
Vtančícím plamínku svíčky
dvě klenoucí se těla
Dostávám víc, než jsem kdy chtěla
Vtvých naléhavých dotecích
Jen výkřik
Nepusť mě zrukou
lásko prosím
ještě se chvíli potřebuji hřát
Náhoda mi tě dala
Otevřená
Nechávám okno otevřené
To abys trefil do mých snů
Tam kdykoli smíš vejít bez klepání
Nikdy však dveře neuzamknu
Snímání vin
Sňal jsi ze mě
tíži let
samotu šedých dní
samotu prázdné náruče
sms-S.O.S.
Dnes vlci vyjí na měsíc
trhají kosti kůži svaly
berou co ve snu slibovali
probouzí ve mně dávné rány
věnovaná..
Zas a znovu
nacházím tě mezi řádky
v každé větě v každém slovu.
Snad jen pro teď - na čas krátký
momentka
Čekám až ve mně dozraje
to křehké poupě plné touhy
Pak pukne slupka kaštanová
vyloupnu se ti vdlaních
Spiklenci něhy
Padá mi knohám náruč tvojí touhy
když do ticha
se dotýkám
Vyzutá zdětských střevíčků
Kocovina
Klekávali jsme na hrachu
a teď jsme tady zbyli
Svět není růžový a ani černobílý
A každý po svém vodu pijem zdlaní