Písmák Pro nevidící a nevinné
Zdálo se mi, že letím tmou a že se mě někdo drží za ruku
trochu naléhavěji, než ostatní
potichu, aby to nebylo poznat.
Možná jsem měla prsty moc volně, nevím, ale najednou jsi mi vypadl z dlaně
Nábřežní
Mohl ses stokrát dívat do ztracenastříbřitě jako rub listů, i když se Ti to sakra nelíbía byla jsem rozpůlenáTvýma veršema a vlasem ve sponcev mé zvrácené panence. scénář jsem Ti spolkla i s navijákem-vlasec sis namotal na prstynavíjels mě skrz ty kapičky deštěaž bych brečela, za jedno ještěI když se leduješchladem nadhledumě nezebeštepeš do ledujen v těžišti mi mrznou přerývaněTvoje dlaněv rýhách mé zápěstní stráněmi skoro pláčešve stroupkáchhoupá se k nábřežínaposledlabutí peří co nesnášíšfoukáš od jezeramezi rty mezera na protest. "Jede mi to. "Chci se pléstv rozkopané suché trávěs ukradenou propiskou
prsty v hlavě
-na sex ne, ne-
bez prostoru
se těžko stmívá do dlaní
jsem trapná se svým zoufáním
*aspoň, že Tys mi to uměl říct