Písmák inkoustem bez linek
Mám. kruhy pod oč¡ma
zkoukání do n¡kam
lapač snu vkrku.
protože un¡kám.
Jak poznám podzim?
když voní země
jako vloni.
když shnilá jabka
pod jabloní.
Jak já je nenávidím
____________________________
To jsi mi
ještě
nosila koblihy
S beruškou ve vlasech
s beruškou
na prstíku
po mámě
až budeš sedmitečná
Zabíjím nerada
Zabíjím nerada
neumím jinak
zabíjím kpřežití
mých vlastních
Všem nenažraným
Krmte hladové
racky a holuby
nebuďte hadové
trhejte od huby
viděla ve skleněné kouli
Viděla .
ve skleněné kouli
chlapečka
jak oči poulí
Ještě než jsem umřela
Ještě než jsem umřela
(moc se mi chtělo žít)
si vzpomínám
jak jsem jednou vlétě
když se malým holkám zračí panenky
když se malým holkám zračí panenky
vočích
mateřstvím .
když pak jejich podvědomí vybírá
Ptáčkům
Stěhovaví ptáci
tak rádi se vrací.
cestou domů potkávají
co už jednou viděli
Quousque tandem?
Na rýžové zrnko
psával moje jméno
tisíckrát opakoval
Musím tě mít
Sladká smrt na malinách
Tam vestínu rozvaliny
pozval dívku na maliny
věřila mu, že jsou sladké
(její nožky . ach, jak hladké)
...a to mě nejvíc mrzí
Jsi pro mě jako labyrint
vněmž jsem se nikdy neměla ztratit
ale říkej si to dokola
akorát se točíš.
Cesta pramene je cílem kapky
Umyj mi vlasy
pramenem spásy
pramenem štěstí
co teče vtvých horách
non c'era anima viva
Připadám si jako dobrodruh
jemuž se vnoci zjevil kruh
nad hlavou světlovlasé panny
(non c'era anima viva)
S touhou
Sdivokou touhou černé kočky
Číhám a čekám na tvůj sníh
To dříve spadnou zrezlé vločky
a porostou chloupky na dlaních
Co bude?
Střepy smutku sbírám
vkládám do kalichu naděje
veškerou svou lásku
cítím tepat vtobě
nervózní teoretik (archivář) obdivuje baletku
ladnost pohybu
vkaždém záhybu
pro krásy ohybů
nevidět na chybu
Věnováno M.
Nosila šaty
z motýlích křídel ušité
na míru všem svým křivkám
a ptala se:
Slovo v láhvi
Strkám si slovíčka
do láhví
(pod víčka)
A potom
Sen, co se nezdál
… zatoulaný
číhá na můj spánek
…jako už tolikrát…
a ještě se nezdál
Ty (tedy já)
Pihovaté nebe
připomíná tebe
sedmikrásky vtrávě
taky.
Vánoční - surově štědrá
Rozbiju ti hlavu.
o omítku,
pak nabídnu ptáčkům.
na krmítku.
inzerát
Inzerát
Prodám drát
značně časem vratký
Pozn. : poněkud krátký
In cauda venenum (autobiograf)
(autobiograf)
hlavou proti zdi
nebe rozbíjím
plivu po střechách
sebelítost
Vpruhatém pyžamku,
seděla na zámku.
Na zámku bez klíče.
Bez klíče… bez dveří…
Smíření s míjením
Ruka mi stekla po klávesách
až na dno duše…
Jsem malíř malých věcí,
co vnímá prostor hluše.
Chci tvou rosu
Přines mi zas rosu na kradené růži.
Přines mi zas verše psané bílou tuší.
. .
a řekl před odchodem :
sbalím si kufr.
co do něj dám.
přítomnost touhy
všech starých dam
Daň za (minulé) hříchy
Každý den
ho potkám.
On je zrcadlo mých hříchů.
denně splácím tu daň.