ticho, jméno mé
jsem rozpuštěná v sobě saméa ticho je mým jménempřesto hučím ti v ušíchtouhou slova ti šeptámklíčovou dírkou
trháš mými pohybydoprava a takydo levaa já se nemůžu trefitna první
okamžik,pro který jsem chtěla zemřítuž minulozvěnou mi nese časzas azas
zas azas
falling down so slowly
padajíce pomaluvšímám si polopravdz úst mých vlastníchvyřčených v tichu čekánítahle pohodová sezonaco vzala mi dechzůstala v konečcích prstůnevinně za nehtyslunce mi barví vlasy do rudajako svědomíbarví tváře
srdce bije rychleji
hlas se zlomil
ticho
Noc vlkodlaka
Dny zaplněné bolestí
No tak už mě konečně schovej do nevědomí
mezi Ludvíka XIV. a modlitby z dětství
S požehnáním dobrých nocí navždy
Pride
jsi inside
a není to all right,
zavání to suicide
. ale zítřky,
Malá osobní dramata
mám sklony k neukončenejm dramatůmje to dobrý,když chcete někoho dojmout,ale jinak je to spíše trapný,když třeba po čtvrtý prohlásíte,že odcházíte,ale tak nějak všeobecněse ví,že nikam zase nepůjdete,tak je to vážně trapný,sbalený věci si zas skládáte nazpátekdo skříně aje jen otázkou času,kdy to budete dělatznova.
nebo taky,když toužíte po pravdě,po té opravdické,bez plastovýho obalu,bez popisu s kaloriema a datem spotřeby,no a když už vám to teda někdo sdělí,se urazíte a ještě si nezapomenete pichlavě rejpnout,že to jako bylo krutý.
jo,a taky láska,ta mrcha s obrovskou silouco vás sice přinutí dělat kompromisy a naučí vás spoustu novejch věcí,ale na druhou stranu si osvojíte věci,co jste před tím nikdy nedělali jako třeba dožadování se jí nebo žárlivost,což teda nejsou moc pěkný vlastnosti.
a je toho daleko víc,ne že ne,ale proč vás tímhle tím jako zatěžovat.
S tučňákama
vstoupit do mlhy
bílý jak mlíko
a profičet si vesmírem
po psychedelický dráze,
Tobě
Jak bych ti jen chtěla říct, že tě mám ráda.
Snad jen.
Snad bychom se mohli bavit o knížkách.
A co obejmutí jako důkaz lásky.
Jednoho dne
až bolest otupí mi smysly,
pak začnu věřit vnekonečno
a vyberu si další cestu poznání
až se budu propadat