Útěk

U cesty, na dohled od velké cihlové budovy, zběsile pobíhá černý kůň a upoutává pozornost staršího muže, svírajícího vruce dopis. Ten zjišťuje, že kůň je lehce zraněný. Mine ho a pomalu schází zhlavní cesty směrem ksrázu, tvořenému souborem pozvolna se svažujících skalních hradeb. Přistupuje blíž a opatrně nahlíží za okraj čtverhranné skály, tvořící přirozenou hranici mezi cestou nahoře a propastí dole…
Byl to jeden ztěch podzimních dnů, které vsobě mají něco nevyslovitelného.