Písmák Přání
Chtěla jsem mu rozkvést sjarem
Provonět léto
A na podzim se schovat
Do listí
Ale jak !?
Umírám a chtěla bych se vrátit o nějaký ten krok zpátky, být zase tou bláznivou holkou, která se ráda směje, být zase sebou.
Noc
Zabil jsi měsíc,
tak hvězdy smutné jsou
a světla lamp nestačí.
Chytáme lidské duše do dlaní,
spadla jsem
Mám nalomené křídlo
astrašně těžkou hlavu,
chci ti to říct
jenže už vtom plavu
ale kdy si to uvědomíme?
…aspoň víme co hledáme
a jen tak nebloudíme.
Bloudíme však vcitech,
potulujeme ve snech,
dnes
prožívam splín,
protože vím,
že to bylo alkoholem.
prožívám trápení,
Pláč naděje
Pláč naděje
Když jsi odešel,
Začalo pršet.
Vyběhla jsem ven,
Ty
Jsi zvláštní jak sedm divů světa,
jsi otázka na kterou se nikdo neptá,
jsi otazník v mém srdci .
3:55
k ničemu není,úplně zbytečnýten polibekna dobrou noc,když nemůžeš spát,protože víšže pampelišky stejně odkvetou.