Písmák Láskybol
Lásko, dneska zlomilas mi srdce
Nevadí, až se příště potkáme
Tak zas já zlomim ti obě ruce
Rytířská
Ach jasná paní má, vždycky tak líbezná,
krásnější, než jste vy, mé srdce nepozná.
Za vlahých nocí, za svitu měsíce
vášnivou láskou k vám já planu nejvíce.
Víno
Kráčíme v řadě za sebouVstříc smrti s hlavou bolavouV rukou krabice levného vínaNa prstech boláky za nehty špínaJeden jak druhý smířeni s osudemAž víno dopijem že už tu nebudemDnes ale nepadnem, dnešek je primaTak pijme bratříčku dokud je slina.
Smuteční
Oni tam sedí jak když si dáchnouA strasně smrdí, příšerně páchnouAž lidem kolem všem slzí očiZ tý vůně špíny prodchnutý močíTyhle dva smraďoši, mor našich nosůProhráli poslední z životních losůLidi však netuší, a to je k zlostiŽe jsou jim jediní smuteční hosti.
Vrahů láska
Za každou chvilku u tebeUroním jednu hořkou slzuPak tobě Lásko na hroběVěnuji první a poslední pusuNa prsou ti rudou blůzuRoztrhnu a vložím mezi ňadraVšechen svůj žal A tvoji hrůzuSmyje ti z očí náruč šeraUlehneš pod vznosnou LunouNa rtech dlaň co výkřiky tišíBudu tě držet ležet tu s tebouAž budu studený tak jako ty jsi.
Nevěra
Zbavím tě pout osetých démanty
Rozetnu ve dví ty lesklé kruhy
Vezmu a hodím je do hry na fanty
Na prstech zůstanou jen rudé pruhy
Pomíjivá
Po šedých dálkáchVoní pomněnkyVoní ti v rukouMlhavé domněnkyDo vonných dlaníMezi ty pomněnkySvou tvář chci schovatI své myšlenkyS úlevou svěřit tiTak jako pomněnkyOsud i duši mouDvě malé zlatěnkyPak v srdci uchovášNejenom pomněnkyAle i city méA na mě vzpomněnkyVšak na březích moří jenRostou mé pomněnkyTakže to spojeníJsou jenom smyšlenky.
Po hlazení
Po stehnech, po zadku, po vlasech červenejchPo vláčnejch úžasně měkkejch rtechPo bocích, po prsou velkejch a kulatejchPo dneska holenejch tlustejch lejtkáchA znova po zadku skoro až do klínaPo lemu kalhot z drahýho butikuA pak hned po stehnechPo zadku. Po stehnech. Po zadku. .
porcelánová
Němí svědkovéLačně hodují na zbytcích rohlíkůPeří z kaluží a oči skleněnéVidí, ach vidí z úrovně kotníkůZa bílé masky z porcelánuZa bílé masky s rudým šklebemDo našich hříchů temných vodHnis kapající nám z rukávů. Už vědí co my jen tušímeže slzy skutky nesmyjí.
Přišla za mnou
Přišla za mnou dívka(Jak už tak dívky chodívají)A já se hloupě domnívalŽe pro duši jejíPro dívky abstrakci jsem horovalŠeptala mi ta dívka(jak už rty dívek šeptají)Vzajíc mou ruku do dlaníTiskla ji na pravé ňadroS pohledem, který poraníTak ukázala mi ta dívka(Jak už to dívky dovedou)Že cit můj je jen hnědý kalNikoli pro srdcePro kozy jsem lkal.
Souhláska a dvě samohlásky
Představme si z úst něžné kráskyVyslovenou souhlásku a dvě samohláskyA ačkoli bývá často nemiléZní "ale" od ní jak zpívali by anděléJindy má "ale" hlubší tónKdyž zpívá ho operní barironA poslyšte ten čistý zvukKdyž zpívá "ale" celý plukA co teprv námořníciDovedou "ale" skvěle říciMy ostatní lidičkymáme na to notičkyAle, ale, zas jen ale
Zpívají ženy tu i v Calleis
Všude mručí si ho pod vousy
Ti, jež nazýváme morousy
Umírání na tři sloky
Pod neonovou oblohouna naleštěnym mramoruchcípá houmles s polohoujak z nejlepšího hororu. Hnisá a kašle, kašle a hnisá. Na rukou na nohách pučí mu vředy. Na prsa pádá hlavinka lysá,k životu zády a k hrobu přédy.
Malinová
Ztracená v temnotě,pruhy má na rukou,v temné samotěchtěla by za matkou. Ty pruhy od krveznak jejích hříchů,procitla teprve,když rvala míchu. Teď kráčí noci tmnouna blůze kola krvavá. Pohleďte na dívku mou,která mne zabila a tak že krvavě až byly špinavé stěny i strop.
Seděla naproti s vlasy si hrála
Naproti seděla, s vlasy si hrála,
a zima v srdci mém díky ní tála.
Naproti seděla tichá a krásná,
v tu chvíli zdála se ta věc tak jasná.