Písmák večerní
Střílení do prázdna, koukání do krasohledu s tvary, které nejsou čisté.
Hrany bez ostrosti a cíle, beze smyslu.
V pianu chybí klávesy, všechny bílé zmizely. Rachmaninov už je přežitek.
Hudební letem
S fidlátkama už dneska neuhraješ nic.
Housle bez strun, špatně naleděné. Lakovat je. To už nemá smysl.
Kdykoli
kdykoli chodíme kolem horké kaše, bojíme se odezvy, tápeme a zkoušíme.
Kdykoli sme nesví, poddajní a naivní, kdykoli něco od srdce chceme a doufáme v odezvu.
Kdykoli žádáme a prosíme Boha o svoji trošku štěstí.
Nikdy nejde jít dál a pokračovat ve snění.
Strach
Bojíš se doříct věci. Bojíš se dýchat a snít. Bojíš se žít v umělém osvětlení. Bojíš se skákat radostí ke hvězdám.
Dvojka.
U dvojky si v duchu domlouvám rande s bohem. Neustále mu přináším oběti a pořád nic,nechce přijít. Nereaguje na květiny a psaní. Kudy kam jít.
Sám, vždycky...
Sedí sám, vždycky sám, se svým kamarádem co mu podává pivo, přítelkyně na něj mluví, ale stejně je sám, jen občas přikývne. Je sám, zavřený. Neználek, nevidí, neslyší a nemluví. jen tu tak pořád smrdí.
Pomozte mu...
Poslouchám vybrace a kouřím doutník,
zpívám árii a natahuji na brek
Kdo mi poví.
Poslouchám sny a sláva nikde,
vodka
flaška vodky, na začátku jen tak stojí, koukám přes ni a všechno, všecičko.
je takové prazvláštní.
Čím méně je do dna, tím více zvláštností vidívám, čím méně jí je, tím vetší deprese mě přemáhají.
Chlupatá moucha.
Smska
Došla mi smska
miluju tě, to nikdo a nic nezmění,
prázdný slova
drahá lásko
o co de?!
. že je to jako chodit kolem horké kaše,
že je to jako plivat z mostu na projíždějící cyklisty,
že je to jako z hlavou plnou heráku snažit se běhat,
vo co de.
Hovnivál
Jak se asi má takovej brouk
no, ten,
ten co tlačí si hroudu před sebou
ten co chová si děti v obrovský kuličce.
není nám dáno létat...
Stojím na mostě.
Koukám se dolů,
Tak padesát metrů
Žjóva, to by byla rána