Písmák tanec
a kdyz je nekdobere jen jako fotecky. melo to tak byt a ovlivnuje to, a kaslu na to jake jsou rymy, je jich tam kolik si jich zasluhuje, omlouvam se jen za nehacky tady mi to nejde
V pokoji tancili pulnocni stiny
jeden byl nesmely a druhy se bal,
pry vyzvat me k tanci omoh kdokoli jiny
vecer
jsi ma basen jsi vecernicek
jsi nespoutana laska,
prohanis se ohnem svicek
kde plamen trochu praska.
malovat si do basni
Malovat si do básní
Když bývají chladná jitra, když noc už ztrácí na moci a ptáčkové se předvádějí zas s novou písní u svých dam, cítím jak je země sama jak mlčí s vodou v potocích, stejné chvění cítím v duši když je člověk v sobě sám,
v těch okamžicích upřímnosti v rozhovorech bez hlásek k svému srdci, strachu, smrti, tím co se jen tak neříká, já v polosnu, když svírám víru mi uniká zas o vlásek, já nevím zda ji následovat zda je cestou básníka.
Být tak malíř, maloval bych nekonečné zeměpásy, maloval bych ostré skály i nahá ženská ramínka, rozbouřená moře, války maloval bych místo krásy a taky život a stesk jak bolí, jak vrtkavá je vzpomínka,