Slunci

O slunci

Kobědu měli maso zkrocana a ktomu kari rýži, malý Josef si vždy nalhával, že bude jíst zdravě, to ale netušil, co se za pár chvil semele. Zcela běžně se po obědě šel proběhnout a provětrat své staré střevíce, jež zdědil po prabratranci nemocné tety zLipové. Vprimární fázi svého mladistvého rozmaru se mu však stala neobyčejná věc. Zatím co se ostatní děti zevrubně prodíraly již lehce prohnilým podzimním listím, objevil Pepa něco, co mu ještě po další roky leželo vhlavě.

V kompromisech

Mohli jste mi napsat dopis
nebo aspoň zabít psa…
Říci: Na jaře se to snese
-když vpodsněženčí protne slávu železo.