Písmák Střípky bezmoci
Střípky bezmoci ******************* Střípky bezmoci po zemi rozházené Vezmu jeden ten rovný dlouhý Světlo se v něm odráží s tichou bolestí Asi ví proč byl zrozen Zkouším ostrost blyštící špičky Kapka krve prst opouští Spokojeně laskám ostří Vidím cestu do neznáma Dokonalost sálá z každé hrany Pevně ho svírám mění barvu Zářící rubín nemůže být krásnější Pomalu si vychutnávám ten pohyb Cítím jemný dotyk V místě přerušeném zrozením Trošku to štípne doktorů oblíbené slovaNe bolí to řeže to není cesta zpět Opouští mě vědomí nořím se do temna Očekávám rudé ohně pekelné Ale ne to jen růžové záclony Procitám .
Nevím jak ti to říci (second edition)
Nevím jak ti to říci ********************* Čas z dálav přicházejíc, mi šeptá Krásu co stín tvůj mi daroval Byla si blond a já barvu tvou za pravou bral Od té doby záblesky tvých vlasů se mění Si to pořád ty, obrysy tvé duše vnímám Jak by svět sobě přivlastnili Věřil sem, že spolu budem vítat vše Co životu nám bylo předurčeno Mýlil jsem se, chladně si mě odstrčila Nevadí ti, přání věčné blízkosti Nechápeš, odtažitost má, pouhou iluzí je Chci být s tebou a dýchat dálavy tvé blízkosti Si vše, co mě na nynější pouti potkalo Vymýšlím si. Ne, je to krutou pravdou Svět, který byl, sem za umění vyměnil Tys jediná, můj návrat k přitažlivosti pozemské Chci být tebou milován, ne kamarád.
Jaro čas na mozkožrouta
Březen ******** Zima ukončuje svou vládu Již nedočkavě očekávám jejího pádu Mrazem mysl má otupená V březnu mi bude opět navrácena Vlažné vánky zpívají své písně Jsou to mé hity, vysvobodí mě z tísně Jarní příroda mi láskyplně kyne Raduji se, sníh nemilosrdně hyne Láska ******* Teplota závratně roste, Raduji se, zpívám si písně, Hity jara, co březen složil, O lásce, po které upřímně toužím Naleznu tě snad na prosluněných lukách. Budem si šeptat, o kráse, ne zimních mukách Jaro je tady, už je březen Láska a hity, palivo na který jedem.
Dva roky mrtev
Už dva roky jsem mrtev Život: Blyštící dny září objímané Světlo pohlcující noci svit Vzduch vlhký touhy pln Jsi tu se mnou Duše z nás spřadené Spolu život vinoucí Smrt: Obloha temnotu přijímá Krkavci tančící ve větru Věštba jak ukrutná muka zní Černý stín ostří mající Blíží se nás nemine Řeže vyji od sebe nás vzal Posmrtný život: Můžu se hýbat mluvit dýchat Proč prázdnotu cítím Něco mi chybí snad já Ruce mám sáhnuti na sebe nemohu Oči vidoucí pouhou temnotu zří Životem obklopen ale už dva roky mrtev.
Úzkost ze světla
Úzkost ze světla **************** Je noc a klid, spánek mě konejší Chrání mě sladkou nicotou Je noc, je klid, . zvoní budík. Nový den, snad se povede Pomalu vstávám, opatrně se protahuji Ovijí mě mlha zapomnění Na ty dny co byly předtím Dnešek se povede Upřímně se těším Vycházím z domu, Nevím co mě čeká, Slunce hřeje, pláci pějí, Vše je v pořádku, co mě stále leká. Snad ten mrzák, co u stěny se krčí.