Písmák Bulvární dědek
Dědek si předčítá Bleska vyřvává titulky,po celým vlaku to zní. Jaký používá leska jakou rtěnku takyta hvězda televizní. A že narodilo setamtomu herci dítěa je to zase holka. A ten s tím kroužkem v noserozhodil svoje sítěa chytil do nich čolka.
Holubi na mši svaté
„Zdrávas Maria, milosti plná, Pán“… Frrrrrrr… do kostela vletěl otevřenými vraty párek holubů. „…Pros za nás hříšné…“ Holoubci ladně proletěli pod vznosnou gotickou klenbou a usadili se až na vršku hlavního oltáře. Když dosedli, zoltáře se zvedly dva obláčky letitého prachu a ten zavířil nad hlavami soch. Přítomné dámy vkostele zbožně vzhlížely vzhůru.
Zastávka na znamení
Na zastávce na znameníčekám na svůj autobus,kterej možná v týhle doběani žádnej nejede. Nikdo další tady není,jen jeden skarabeus. Měl by spíše býti v hrobě,ale asi cestuje. Na zastávce na znamenízkouším aspoň stopovatauta, kola, kamiony,motorky a traktory.
Má lásko
Podej mi ruku,má lásko,tu svoji dlaň malou,chci se Tě držet,jenom s Tebou chci být. V tom světa hlukuchci slyšetTebe jedinou,ať začne pršet,ať začne i hřmít. Pojď ke mně blíž,má lásko,řekni že Tě mám. Ty jsi můj anděl,pod křídla schovám se Tvá.
Jako Pilát do Creda
Cmaj Tak jako Pilát v CreduFmaj nějak se teď cejtím já,e7 úplně zbytečnejd7 a úplně sám. Cmaj Nic dělat nedovedu,Fmaj sotva co teď smysl dáe7 a zmatek šílenejd7 jenom v hlavě mám. h Odlétli ptáci, vládne e7 temnota tud7 a malíř smutek mává E4 paletou. Eh Jen horkej dech a e7 kafe z automatu,|: Fmaj to mi zbejvá na tu cestu Cmaj dalekou.
Píseň žalostná
Tak tohle je ta píseň žalostná,co smutek jen do duše přivítáa všechna dobrodružství milostnásvou melodií drsnou zamítá. Tak tohle je ta píseň tragická,co opitmismu sotva najdeš v ní. A byť bys šeptal slůvka magickátak bude to jen sladké mámení. Tak tohle je ta píseň skeptiků,co nevěří, že život cenu má,ale když si sáhnou na dno septiku,pak s radostí svou káru táhnou dál.
Hledám Tě, Lásko
Hledám Tě, Lásko,hledám Tě v tramvajích. Hledám a nenacházím. Dech padá na sklo,je z něho cítit líh. Z údivu nevycházím.
K ránu
Jakoby dřevo zkamenělo,zmizely cesty na mapách,tak tiché slepé nic tu bylo,přimrzly slzy na řasáchk ránu. Jakoby mě v duši zastudilo,odněkud foukal vítr zlý. Ale mé srdce ještě bilo,to nedal jsem si vzítk ránu. To srdce, ve kterém pořád nosímposlední vzpomínku na Tebe.
Místní znalec
„Víš já se každé město snažím hned ze začátku dokonale poznat“, řekl kamarádovi při čekání na trolejbus. „Musím přesně znát všechny linky městské hromadné dopravy, čím se kam dostanu. Možná Ti to připadá jako pitomost, ale já myslím, že je to důležité. Chci taky znát všechny názvy ulic, náměstí, a to nejen ty současné, ale i historické.